Papež blahořečí Jana Pavla I. v bazilice svatého Petra 4. září 2022

13. října byl vyhlášen dekret o zázračném uzdravení, které se připisuje přímluvě papeže Lucianiho. Nyní je známo oficiální datum obřadu, při němž bude papež z Benátska povýšen k úctě oltáře, a to 4. září 2022.
Publikováno: 27. 12. 2021 13:30

Na Petrově stolci zůstal pouhý měsíc, ale v srdcích lidu navždy. Boží lid od Itálie až po Brazílii a Argentinu se raduje, když se dozvídá datum, kdy bude blahořečen: 4. září 2022. První neděli po letních prázdninách prohlásí papež František ve Svatopetrském chrámu Jana Pavla I., rozeného Albína Lucianiho, za blahoslaveného.

Datum oficiálně oznámila Kongregace pro svatořečení více než dva měsíce po vyhlášení dekretu z 13. října tohoto roku o zázračném uzdravení, které se připisuje přímluvě papeže z Benátska. Dikasterium v čele s kardinálem Marcellem Semerarem sdělilo den blahořečení postulátorovi kauzy kanonizace, kardinálu Beniaminu Stellovi a Mons. Renatu Marangonimu, biskupovi z Belluno-Feltre, diecéze, kde byla Lucianiho kauza zahájena 23. listopadu 2003 a uzavřena 9. listopadu 2017 vyhlášením hrdinských ctností. „Jsme vděčni za dar, který nám byl takto potvrzen. Je to jakási 'vánoční událost', kterou je třeba připravit, očekávat a přivítat," poznamenal Marangoni s tím, že Lucianiho svatost života „je plodem, který dozrál s božským a lidským přispěním v množném čísle."

Šestý blahořečený papež 20. století

Jak v listu Avvenire připomněla vicepostulátorka Stefania Falascaová, která je zároveň viceprezidentkou vatikánské nadace pojmenované po Janu Pavlu I., Albino Luciani je šestým z papežů 20. století, u nichž byla zahájena kauza blahořečení a kanonizace, která již uvedla do úcty univerzální církve Pia X., Jana XXIII., Pavla VI. a Jana Pavla II.

František v dekretu z 13. října 2021 uznal zázrak mimořádného uzdravení, který se připisuje papežově přímluvě. Podle platného kanonického práva bude po blahořečení nutné vyčkat na výsledek dalšího procesu Super miro, aby bylo možné zahájit proces kanonizace.

Historie kauzy

Ihned po jeho smrti 28. září 1978 začaly do diecéze, kde se Jan Pavel I. narodil, přicházet žádosti z celého světa o jeho kanonizaci. V rámci lidové iniciativy byla také zahájena sbírka podpisů, do níž se zapojilo několik zemí včetně Švýcarska, Francie, Kanady a Spojených států. V roce 1990 podepsalo 226 biskupů Brazilské biskupské konference petici, v níž žádali, aby byla tato kauza předložena Janu Pavlu II. Diecézní šetření o heroičnosti života, ctnostech a pověsti svatosti bylo zahájeno v letech 2001 - 2004 za působení salesiána Vincenza Savia, biskupa z Belluno-Feltre, který v roce 2003 oficiálně požádal o souhlas se zahájením procesu nikoli v římském vikariátu, sídle kompetencí, ale v rodné diecézi Belluno-Feltre. Dne 17. června 2003 udělila Kongregace pro kauzy svatých nihil obstat.

Zahájení procesu

Dne 23. listopadu 2003, dvacet pět let po smrti Jana Pavla I., se v katedrální bazilice v Bellunu konalo slavnostní zahájení procesu. Postulátorem byl jmenován generální postulátor salesiánské rodiny Pasquale Liberatore. Po jeho smrti v roce 2003 biskup jmenoval svým zástupcem monsignora Giorgia Lise a v roce 2004 postulátorem salesiána otce Enrica dal Covola. Církevní tribunál pro diecézní vyšetřování zahájil svou činnost 22. listopadu 2003 a svou práci ukončil o tři roky později. Během 203 zasedání diecézního procesu bylo vyslechnuto 167 svědků.

Jan Pavel I. s neteřemi

Řádné zasedání Kongregace pro svatořečení 9. listopadu 2007 při zkoumání obdržených listin konstatovalo, že dokumentace má několik nedostatků. Kongregace požádala o dodatečné šetření za účelem získání dalších informací. Dne 25. března 2008 biskup z Belluno-Feltre Giuseppe Andrich zřídil tribunál pro dodatečné diecézní vyšetřování a pověřil jím Dr. Stefanii Falascu. Teprve po doručení těchto archivních dokumentů 13. června 2008 byla dekretem uznána formální platnost aktů diecézního vyšetřování. Tím začala římská fáze procesu, která mimo jiné zahrnovala spis obsahující celý soubor dokumentů a svědectví, jež měly prokázat hrdinský charakter papežova života, ctnosti a pověst svatosti.

27. června 2008 byl zpravodajem kauzy jmenován otec Cristoforo Bove a vypracováním Positio byl pověřen doktor Falasca, ke kterému se v roce 2012 připojil Davide Fiocco, rodák z Canale d'Agordo, teolog a profesor patrologie. Po smrti otce Boveho byl případ svěřen generálnímu zpravodaji Kongregace pro kauzy svatých otci Vincenzo Criscuolovi, který pokračoval v započaté práci a vyžádal si příslušné hloubkové studie pro dokumentární i svědeckou část. Pozdní zahájení kauzy navíc ohrozilo získání cenných svědectví očitých svědků a vedlo k určitému rozptýlení dokumentačního materiálu, který bylo třeba pečlivě prozkoumat.

Svědectví Benedikta XVI.

V letech 2008-2015 byly rovněž pořízeny mimoprocesní výpovědi dalších 21 svědků, zejména z období pontifikátu a úmrtí Jana Pavla I., z nichž výpověď Benedikta XVI. má mimořádný význam, neboť to bylo poprvé, kdy papež podal osobní svědectví o svém předchůdci. Vzhledem k novým dokumentačním akvizicím bylo vynaloženo značné úsilí na dohledání a kritický přepis dosud nepublikovaných textů, a to i díky cennému přispění neteří Jana Pavla I. Liny Petri a Pii Luciani.

Více než 3 000 stran materiálu Positio

Dne 16. října 2015 jmenoval biskup z Belluno-Feltre novým postulátorem kauzy kardinála Beniamina Stellu, rodáka z diecéze Vittorio Veneto, kterého Albino Luciani osobně poslal na Papežskou církevní akademii. Dne 17. října 2016, kdy bylo Kongregaci předáno Positio, které se skládá z pěti svazků o celkovém rozsahu více než 3600 stran, byla vědecká a redakční práce, která trvala osm let, ukončena a bylo zahájeno zkoumání závěrečného posudku kongresem teologických poradců a řádným kongresem kardinálů a biskupů Kongregace pro kauzy svatých. Oba hlasovali v roce 2017 jednomyslně kladně. Kauzu pak uzavřel papežův dekret z 8. listopadu 2017, kterým vyhlásil ctnosti Jana Pavla I.

Zázrak v Buenos Aires

Koncem listopadu téhož roku bylo také uzavřeno diecézní vyšetřování, které bylo v roce 2016 zahájeno v argentinské diecézi Buenos Aires kvůli případu domnělého mimořádného uzdravení, k němuž došlo na Lucianiho přímluvu v roce 2011 u jedenáctileté dívky, která trpěla „těžkou akutní zánětlivou encefalopatií, stavem zhoubné refrakterní epileptické nemoci, septickým šokem" a v té době byla na sklonku života. Klinický obraz byl velmi vážný, charakterizovaný četnými záchvaty každý den a septickým stavem způsobeným bronchopneumonií. Holčička byla uzdravena poté, co byl její život svěřen přímluvě papeže Lucianiho, což byla iniciativa faráře farnosti, ke které nemocnice patřila.

Případ se dostal až do římské fáze a byl předložen lékařské radě, která 31. října 2019 rozhodla, že léčení je vědecky nevysvětlitelné. Dne 6. května 2021 se kladně vyjádřil také kongres teologů a proces Super miro byl uzavřen 5. října 2021 kladným hlasováním řádného zasedání kardinálů a biskupů. Dekretem z 13. října 2021 pak zázrak uznal papež František.

 Zdroj: Vatican News, česká sekce

Autor článku:
Monika Klimentová

Související články

Další aktuality

Prevence a ochrana nezletilých ve farnosti: osvědčené postupy

Karmelitánské nakladatelství ve spolupráci s Komisí pro nauku víry České biskupské konference vydalo v češtině již druhou publikaci Národní služby pro ochranu nezletilých Italské biskupské konference nazvanou Prevence a ochrana nezletilých ve farnosti: osvědčené postupy.
20.05.2022

Drtinová/Hošek, nejen o Dívčí katolické střední škole

O Dívčí katolické střední škole Praze, a nejen o ní, hovoří v rozhovoru s Danielou Drtivou pro DVTV bývalý ředitel této školy Luboš Hošek.
20.05.2022

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční (ta letos připadá na 22. května), zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční 23. listopadu.
17.05.2022