Bohoslužba za Františka Skorinu – renesanční osobnost spojující národy

Osobnost renesančního humanisty Františka Skoriny (1470-1552) připomene zádušní mše sv., která se uskuteční 20. ledna v 17.00. v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Mše sv. symbolicky propojí Prahu s hlavními městy někdejšího polsko-litevského soustátí, Varšavou a Vilniusem – v obou městech se budou sloužit zádušní mše v témže čase. Bohoslužby se uskuteční také v Minsku, Polocku – Skorinově rodišti – či Padově, kde vystudoval lékařství.
Publikováno: 15. 1. 2022 13:30

Foto: Pražská socha Františka Skoriny na Pohořelci ze dne 10. srpna 2020. Oči jsou zavázány bílým šátkem, aby běloruský humanista neviděl příkoří, která jsou páchána na jeho krajanech.

Bohoslužbu v bazilice sv. Petra a Pavla bude sloužit kardinál Dominik Duka, zazní při ní dobová hudba v podání souboru Madrigalion Praga. Zúčastní se jí mj. zástupci diplomatického sboru či předseda senátu Miloš Vystrčil.

František Skorina se narodil na území tehdejšího Velkoknížectví litevského. Studovat začal v Krakově, druhém hlavním městě soustátí pod vládou Jagellonců. Většinu svého aktivního života pak strávil ve Vilniusu a v Praze. Zde také vydal své nejvýznamnější dílo, jímž je  Бивлия руска, Ruténská bible, kte­rou začal vydávat roku 1517. Podruhé se do Prahy vrátil kolem roku 1534 a působil zde mj. jako první královský zahradník na dvoře Ferdinanda I. Na základě jeho koncepčního návrhu vznikla Královská zahrada Pražského hradu.

„Skorina je osobností, která propojuje Prahu a hlavní město Litvy,“ říká Laimonas Talat-Kelpša, velvyslanec Litvy v Praze. „V roce 1522 ve Vilniusu vydal první knihtisk na území Velkoknížectví li­tev­ského s názvem Malá cestovní knížka. S ohledem na 500. výročí této události byl rok 2022 na Litvě vyhlášen rokem Františka Skoriny.“

Skorinova Bible je dvojjazyčná: vlastní biblické knihy jsou v církevní slovanštině, au­tor­ské komentáře pak v ruténštině. Ruténština, literární jazyk zá­pad­ní části východoslovanského prostoru, byla úředním jazykem celého Vel­ko­knížec­tví litevského a je společným předchůdcem moderní ukra­jin­šti­ny i moderní běloruštiny. „Skorina by mohl být jedním ze symbolů polsko-litevské unie, tohoto na evropské poměry jedinečného soustátí mnoha jazyků, kultur a náboženských přesvědčení,“ říká ředitel Polského institutu Maciej Ruczaj. „Ukazuje také na zdroje běloruské kultury a identity mnohem starší než Sovětský svaz, k němuž se odvolává současný vládce Běloruska. Ukazuje na její kulturně-historickou příslušnost k prostoru středovýchodní jagellonské Evropy.“

Iniciátory připomínky Skoriny jsou Pražský lingvistický kroužek, Velvyslanectví Litvy a Polska v České republice a Polský institut v Praze. Bohoslužba se koná díky spolupráci Arcibiskupství pražského a Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. „Důležitou roli v připomínce Františka Skoriny ve všech městech, kde se konají zádušní bohoslužby, odehraje lokální běloruská komunita,“ zdůrazňuje velvyslanec Talat-Kelpša. „Naším cílem je nejenom připomenout historickou postavu, ale také vyjádřit naši sounáležitost se všemi, kteří dnes v jeho vlasti trpí a strádají pro stejné ideály, jaké vyznával Skorina.“

Více o osobnosti Františka Skoriny, jedné z nejvýznamnějších osobností běloruské kultury, naleznete ZDE.

Zdroj: www.apha.cz

Autor článku:
TS ČBK

Související články

Další aktuality

Úmysl Apoštolátu modlitby na měsíc říjen 2022

Modleme se, aby církev, věrná evangeliu a odvážná při jeho ohlašování, byla místem solidarity, bratrství a otevřenosti a stále více žila v atmosféře synodality.
03.10.2022

Homilie arcibiskupa Jana Graubnera z poutní mše svaté ve Staré Boleslavi

Přinášíme homilii pražského arcibiskupa a předsedy ČBK Mons. Jana Graubnera, kterou pronesl 28. září při příležitosti svátku svatého Václava během poutní mše svaté ve Staré Boleslavi.
29.09.2022

Ve Staré Boleslavi si lidé připomněli poutní mší svatého Václava

Ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí si dnes lidé poutní mší, kterou vyvrcholila Národní svatováclavská pouť, připomněli odkaz českého patrona svatého Václava. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí schovaných pod deštníky a v pláštěnkách. Bohoslužbu sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner, koncelebrovali apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, čeští a moravští biskupové a řada kněží.
29.09.2022

Červená středa 2022 – postavme se za svou víru!

Budovy nasvícené na červeno, lidé se svíčkami v ulicích, všichni propojení modlitbou či jinou připomínkou za ty, kteří trpí ve světě pro svou víru. Více než 130 farností, sborů a synagog se v loňském roce zapojilo k mezinárodní iniciativě Červená středa, která se v České republice letos pořádá již pátým rokem, a to 23. listopadu 2022.
28.09.2022

Před 13 lety navštívil Českou republiku Benedikt XVI.

Ve dnech 26. - 28. září 2009 navštívil Českou republiku papež Benedikt XVI. při své 13. apoštolské cestě. Zavítal sem jako teprve druhý papež v historii.
27.09.2022