Katolický týdeník: Spokojenost jako ctnost

Se začátkem nového roku jsme slyšeli řadu přání: štěstí, zdraví, Božího požehnání. A také spokojenosti. Co to vlastně je a odkud se bere? A můžeme být spokojení i navzdory životním zkouškám?
Publikováno: 18. 1. 2022 15:30

Teoložka Kateřina Lachmanová vypráví, jak před lety v psychoterapii doprovázela asi deset lidí, většinou řeholníků. Bylo to v rámci roční praxe po ukončení studia na Institutu psychologie v Římě. Supervizi jí poskytoval z pořízených nahrávek jeden z profesorů, jezuita. „S jednou řádovou sestrou jsem při terapiích mluvila česko-polsky, takže pan profesor nám nerozuměl. Přesto chtěl, ať mu nahrávku pustím. Chvilku pozorně naslouchal a potom povídá: ,Ta sestra je pořád s něčím nespokojená, neustále je kvůli něčemu naštvaná. Řekni jí, že spokojenost je ctnost,‘ poradil mi,“ vzpomíná Lachmanová.
Znělo to jako velmi neslýchaná teze. Pokud bychom ji přijali, značně to mění náš obvyklý pohled na spokojenost jako na cosi spojeného s dostatkem a s absencí problémů. Rázem už neplatí, že člověk může být spokojený jen tehdy, když je zdravý, když se vše daří, když všechno šlape podle jeho představ. „Je-li totiž spokojenost ctnost, nemůže být jen ,reaktivní‘, měnit se jako rosnička podle počasí. Musí mít hlubší kořeny – tak jako křesťanská láska či naděje,“ zdůrazňuje podobně jako další respondenti na této tematické dvoustraně Kateřina Lachmanová. Pan profesor jí prý tehdy připomněl i některé stařečky, kteří už sotva chodí, leccos je bolí, peněz nemají nazbyt, ale na lidi a svět kolem sebe se dívají vlídně a pokojně. Umějí se těšit z maličkostí, z každého drobného projevu dobra a krásy.
 
„Spokojenost souvisí jistě i s povahou člověka, s jeho emočním a vztahovým nastavením. Ovšem není to jen otázka daností psychiky, jak mě upozornil dotyčný jezuita,“ pokračuje Lachmanová. „Je to skutečně ctnost, která je ovocem lásky a pokory, moudrosti shůry. A každá ctnost se získává pokornou spoluprací s Boží milostí, jež dokáže v lidských srdcích divy, které dalece přesahují naši přirozenost. Proto mohl být sv. František Saleský vzorem trpělivosti, ač byl původně cholerik; proto mohla i Terezie z Lisieux, původně spíš rozmazlená a úzkostná dívenka, osvědčit tak velkou vnitřní vyrovnanost a statečnost, stát se oporou pro druhé,“ tvrdí teoložka.
 
Ale je vůbec možné a dobré být pořád spokojený? Není to iluzorní představa naší doby? Nemůže být naopak nespokojenost motivací k práci na sobě? „Spokojenost může být falešná, může být i přehnaná. Záleží na zdravé míře, jako ve všem. Falešná spokojenost bývá totiž často následkem sebeklamu nebo natírání situace na růžovo, chybí v ní pravdivý pohled a nenese dobré ovoce. Bývá zástěrkou lenosti a pasivity, neochoty se měnit, potažmo dělat něco pro druhé, pro zlepšení situace kolem sebe. A to není ta pravá spokojenost, která je výsledkem spolupráce s Boží milostí,“ varuje Kateřina Lachmanová.
 
K hledání pravé spokojenosti naproti tomu zve na tematické dvoustraně nového vydání KT psycholožka Kateřina Stehlíková, kněz a terapeut Marek Jargus či desatero dobrých rad od papeže Františka.

Více v digitální verzi KT s nově upravenou a čtenářsky přívětivou grafikou. K dispozici je na adrese katyd.cirkev.cz. Lze ho číst z počítačů, tabletů i mobilních telefonů.
Digitální KT je součástí portálu Církev.cz – společného projektu ČBK, Katolického týdeníku a Karmelitánského nakladatelství.
 
Kolik lidí se hlásí k víře
Statistický úřad zveřejnil výsledky loňského sčítání lidu, které se poprvé konalo elektronicky. Ke katolické církvi se v něm přihlásilo 741 tisíc lidí.
Výsledky sčítání komentuje předseda ČBK, arcibiskup Jan Graubner.
 
Tableta nestačí, blízkost je lék
Naše schopnost mezigeneračního soužití a dialogu  často pokulhává. Ke společnému kráčení  napříč generacemi pravidelně vyzývá papež.
 
Nečekat, až co pan farář řekne
Manželé Pavla a Karel Ženíškovi jsou spolu přes padesát let a stejně dlouho pracují pro církev a v církvi. V době totality se v předsíni jejich plzeňského bytu zakopávalo o desítky párů bot účastníků tajných křesťanských společenství.
 
Doma: Příprava na manželství
„Chceme se vzít.“ S tím zaklepe na dveře far každý rok zhruba
pět tisíc párů. Jak se na církevní sňatek připravují?
  
Připravujeme: VÝCHOVA K ÚCTĚ
Umí pozdravit, poděkovat, poprosit, chová se hezky k rodičům i cizím dospělým. Jak naučit naše potomky úctě?

Text: Jiří Macháně, Katolický týdeník

Autor článku:
TS ČBK

Související články

Další aktuality

Prevence a ochrana nezletilých ve farnosti: osvědčené postupy

Karmelitánské nakladatelství ve spolupráci s Komisí pro nauku víry České biskupské konference vydalo v češtině již druhou publikaci Národní služby pro ochranu nezletilých Italské biskupské konference nazvanou Prevence a ochrana nezletilých ve farnosti: osvědčené postupy.
20.05.2022

Drtinová/Hošek, nejen o Dívčí katolické střední škole

O Dívčí katolické střední škole Praze, a nejen o ní, hovoří v rozhovoru s Danielou Drtivou pro DVTV bývalý ředitel této školy Luboš Hošek.
20.05.2022

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční (ta letos připadá na 22. května), zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční 23. listopadu.
17.05.2022