Pozdrav apoštolského nuncia v Německu Nikoly Eteroviće delegátům Synodální cesty v Německu

Přinášíme vám pozdrav apoštolského nuncia v Německu a bývalého generálního sekretáře Biskupské synody, arcibiskupa Nikoly Eteroviće, delegátům Synodální cesty v Německu.
Publikováno: 8. 2. 2022 12:15

Foto: Wikimedia

Drahé sestry a bratři,

„Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a Pána Ježíše Krista“ (1 Kor 1,3). Tímto pozdravem svatého Pavla z Prvního listu věřícím v Korintu, z něhož se o prvních nedělích v roce čte druhý list, vás všechny srdečně zdravím. V tomto pravděpodobně nejstarším spise Nového zákona se apoštol pohanů obrací k „Boží církvi, která je v Korintě - posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým“ (1 Kor 1,2). Pavel na tomto povolání trvá, a to i proto, aby varoval křesťany před rozdělením (1 Kor 1,10-13) a morálně zavrženíhodným jednáním (srov. 1 Kor 5,1-5). Apoštol vybízí k obrácení a obnovení cesty ke svatosti, protože ta je povoláním každého křesťana, což zdůraznil především II. vatikánský koncil v dogmatické konstituci Lumen gentium (LG), v páté kapitole nazvané: Všeobecné povolání ke svatosti v církvi.

Jsem obzvláště vděčný předsedovi Německé biskupské konference, Jeho Excelenci Mons. Dr. Georgu Bätzingovi, a předsedkyni Ústředního výboru německých katolíků, Dr. Irme Stetter-Karpové, za jejich laskavé pozvání promluvit na tomto třetím synodálním shromáždění jako pozorovatel. Jsem rád, že tak mohu učinit, zejména ve jménu Svatého otce Františka, římského biskupa a pastýře univerzální církve, kterého zastupuji ve Spolkové republice Německo. Papež je takříkajíc orientačním bodem a středem jednoty pro více než 1,3 miliardy (1 328 993 000) katolíků na celém světě, z nichž 22,6 milionu (22 600 371) žije v Německu. Jednota katolické církve se projevuje zejména v jednotě biskupského kolegia a v rozmanitých vztazích mezi jednotlivými místními církvemi a s univerzální církví. „Římský biskup jako Petrův nástupce je trvalým, viditelným principem a základem jednoty mnoha biskupů a věřících. Na druhé straně jsou jednotliví biskupové viditelným principem a základem jednoty ve svých partikulárních církvích, které jsou utvářeny k obrazu univerzální církve. V nich a z nich existuje jediná katolická církev. Proto jednotliví biskupové zastupují každý svou církev, ale všichni společně, ve spojení s papežem, zastupují celou církev ve svazku pokoje, lásky a jednoty“ (LG 23).

Téma synodality v katolické církvi je Svatému otci Františkovi velmi blízké. Vyjadřuje to slovy: „Tato cesta synodality je tím, co Bůh očekává od církve třetího tisíciletí“ (Promluva k 50. výročí ustavení biskupské synody, 17. října 2017). Oznámil, že v roce 2023 se bude konat XVI. řádné generální shromáždění biskupské synody na téma: „Za synodální církev: společenství, účast a poslání“. V současné době se nacházíme v první fázi příprav na tuto významnou událost, v níž jsou místní církve vyzvány, aby zaslaly své myšlenky a obavy týkající se tohoto tématu generálnímu sekretariátu biskupské synody. Synodální shromáždění univerzální církve slouží také jako orientační rámec pro ty partikulární církve, které již synodální cestu nastoupily, jako je tomu v případě katolické církve v Německu. Na tomto místě bych rád poděkoval synodálnímu úřadu za pravidelné zasílání příslušných dokumentů na apoštolskou nunciaturu v Berlíně. To jí usnadňuje objektivně informovat Svatého otce a jeho nejbližší spolupracovníky o průběhu synodální cesty v Německu. Římský biskup vyjádřil 29. června 2019 svůj autoritativní názor německým katolíkům ve známém dopise putujícímu Božímu lidu v Německu.

Papež často hovoří o synodalitě a pozitivních aspektech s ní spojených, ale stejně tak vybízí k tomu, aby se vyvaroval falešného chápání a omylů. Jako charakteristické aspekty synodality římský biskup uvádí především tyto: synodalita je darem Ducha Svatého; je cestou k církevnímu společenství, jehož posláním je misie, evangelizace dnešního světa; synodální církev vyžaduje účast všech, i když na různých úrovních. Papež František zároveň varuje před parlamentarismem, formalismem, intelektualismem a klerikalismem.

V tomto proslovu bych se rád zmínil o dvou nedávných prohlášeních Jeho Svatosti. V prvním z nich klade důraz na rozlišování, když říká: „Rád bych promluvil o potřebě rozlišování v synodálním procesu. Někdo si může myslet, že synodální cesta spočívá v tom, že se všem naslouchá, předkládají se návrhy a výsledky. Mnoho hlasů, mnoho hlasů, mnoho hlasů... Ne. Synodální cesta bez rozlišování není synodální cestou. V synodálním procesu je neustále nutné rozlišovat názory, stanoviska, úvahy. Cestou synody nelze jít bez rozlišování. Toto rozlišování učiní ze synody skutečnou synodu, jejíž nejdůležitější osobou - řekněme to takto - je Duch Svatý, a ne parlament nebo průzkum názorů, jak to mohou prezentovat média. Proto zdůrazňuji: „rozlišování v synodálním procesu je důležité“ (Promluva k účastníkům plenárního shromáždění Kongregace pro nauku víry, 12. ledna 2022). Ve svém druhém prohlášení hovoří o důležitosti Božího slova pro takové rozlišování. Je to Písmo svaté, které „musí být hlásáno, slyšeno, čteno, přijímáno a žito jako Boží slovo ve stopách apoštolské tradice, s níž je nerozlučně spojeno“ (Verbum Domini, 7; srov. Dei Verbum, 10). Pro papeže Františka je „Boží slovo také majákem, který vede synodální cestu, jež začala v celé církvi. Když se snažíme naslouchat jeden druhému s pozorností a rozlišováním - protože to není věc názoru, ne, ale rozlišování slova -, pak společně naslouchejme Božímu slovu a Duchu svatému. A Panna Maria ať nám dá vytrvalost, abychom se každý den živili evangeliem“ (Anděl Páně, 23. ledna 2022).

Svatý otec František povýšil 21. ledna 2022 svatého Ireneje z Lyonu (asi 135 až 202) na doktora církve s titulem doctor unitatis (Učitel jednoty). Krátkým úryvkem z jeho spisu Adversus haereses svůj příspěvek zakončím: „Církev, ač rozptýlena po celém světě, pečlivě zachovává [víru apoštolů], jako by žila v jednom jediném domě; stejně tak věří těmto pravdám, jako by měla jen jednu duši a jedno srdce; v plné shodě tyto pravdy hlásá, učí a vydává, jako by měla jen jedna ústa. Na světě jsou různé jazyky, ale síla tradice je jedna a tatáž: církve založené v Germánii nevěří a nepředávají víru jinak než ty ve Španělsku nebo mezi Kelty, ty na Východě nebo v Egyptě, ty v Libyi nebo uprostřed světa“ (Adv. Haer., I,10,1-2).

Kéž synodální cesta dosáhne hloubky tohoto katolického rozměru jednoty v rozmanitosti, aby již v našich dnech byla předobrazem oné velké vize ze Zjevení, kde se říká: „Viděl jsem veliké množství ze všech národů, kmenů, lidí a jazyků“ (Zj 7,9), kteří jakoby jedním hlasem volali: „Spása přichází od našeho Boha, který sedí na trůnu, a od Beránka“ (Zj 7,10).

Děkuji Vám za pozornost.

 

Arcibiskup Nikola Eterović je apoštolským nunciem v Německu. Narodil 20. ledna 1951 v Pučišći v Chorvatsku. Na kněze diecéze Hvar byl vysvěcen 26. června 1977 biskupem Celestinem Bezmalinovićem.

V roce 1977 nastoupil na Papežskou církevní akademii. V roce 1980 vstoupil do diplomatických služeb Svatého stolce. Pracoval na apoštolských nunciaturách na Pobřeží slonoviny, Španělsku a Nikaragui a v kancelářích Státního sekretariátu.

Papež Jan Pavel II. jej v roce 1999 jmenoval titulárním arcibiskupem Sisaku a apoštolským nunciem na Ukrajině. V roce 2004 byl jmenován generálním sekretářem Biskupské synody.

V listopadu 2009 jej papež Benedikt XVI. v očekávání vytvoření diecéze Sisak jmenoval titulárním arcibiskupem v Cibalae. Papež František jej 21. září 2013 jmenoval apoštolským nunciem v Německu. Arcibiskup Eterović je také členem Kongregace pro evangelizaci národů a Papežské rady pro podporu nové evangelizace.

Autor článku:
TS ČBK

Související články

Další aktuality

Naléhavý úmysl Celosvětové sítě modlitby s papežem na měsíc říjen 2022

Modleme se za představitele Ruské federace, aby zastavili spirálu násilí a smrti na Ukrajině, i za představitele Ukrajiny, aby zůstali otevřeni seriózním návrhům na mír.
05.10.2022

Úmysl Apoštolátu modlitby na měsíc říjen 2022

Modleme se, aby církev, věrná evangeliu a odvážná při jeho ohlašování, byla místem solidarity, bratrství a otevřenosti a stále více žila v atmosféře synodality.
03.10.2022

Homilie arcibiskupa Jana Graubnera z poutní mše svaté ve Staré Boleslavi

Přinášíme homilii pražského arcibiskupa a předsedy ČBK Mons. Jana Graubnera, kterou pronesl 28. září při příležitosti svátku svatého Václava během poutní mše svaté ve Staré Boleslavi.
29.09.2022

Ve Staré Boleslavi si lidé připomněli poutní mší svatého Václava

Ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí si dnes lidé poutní mší, kterou vyvrcholila Národní svatováclavská pouť, připomněli odkaz českého patrona svatého Václava. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí schovaných pod deštníky a v pláštěnkách. Bohoslužbu sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner, koncelebrovali apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, čeští a moravští biskupové a řada kněží.
29.09.2022

Červená středa 2022 – postavme se za svou víru!

Budovy nasvícené na červeno, lidé se svíčkami v ulicích, všichni propojení modlitbou či jinou připomínkou za ty, kteří trpí ve světě pro svou víru. Více než 130 farností, sborů a synagog se v loňském roce zapojilo k mezinárodní iniciativě Červená středa, která se v České republice letos pořádá již pátým rokem, a to 23. listopadu 2022.
28.09.2022