Patroni SDM Lisabon 2023

Příprava každého Světového dne mládeže, jeho realizace a dynamika, která je vtisknuta setkání mladých lidí z celého světa s papežem, je svěřena patronům, tedy kanonizovaným světcům nebo světcům v procesu kanonizace. Pro Světové dny mládeže v Lisabonu 2023 navrhl místní organizační výbor 13 patronů, žen, mužů a mladých lidí, kteří, jak potvrzuje kardinál patriarcha, 'ukázali, že život v Kristu naplňuje a zachraňuje mládež všech dob'. Těmito patrony, kteří se narodili ve městě, kde se Světové dny mládeže konají, nebo pocházejí z jiných zemí, jsouvzory pro mladé lidi.Patrony Světových dnů mládeže v Lisabonu 2023 představuje kard. Manuel Clemente, lisabonský patriarcha, který poukazuje na hlavní historické odkazy každého z nich, stejně jako na jejich pastorační a duchovní význam pro přípravu a slavení příštího Světového dne mládeže.

Patronkou par excellence příštího Světového dne mládeže je Panna Maria, mladá žena, která přijala, že bude matkou vtěleného Božího Syna. Ona, která vstala a šla spěchala na horu za svou sestřenicí Alžbětou a přinesla jí Ježíše, kterého počala.
Tímto způsobem učí mladé lidi všech dob a míst, aby přinášeli Ježíše druhým lidem, kteří na něj čekají, nyní stejně jako tehdy!

Svatý Jan Pavel II. je také naším patronem. Právě jemu vděčíme za iniciativu Světových dnů mládeže, které shromáždily a povzbudily miliony mladých lidí z celého světa, a za to, že se jim podařilo dosáhnout pěti kontinentů.
Patrony jsou všichni, kdo se zasvětili službě mládeži, zejména svatý Jan Bosko, kterého svatý Jan Pavel II. prohlásil za 'otce a učitele mládeže'. Formátorům navrhl svůj 'preventivní systém', který je stále aktuální: 'Doprovázejte mladé lidi, vyhýbejte se hříchu prostřednictvím rozumu, náboženství a dobroty. Staňte se světci, vychovateli světců. Ať naši mladí cítí, že jsou milováni'.

Počítáme také s ochranou svatého Vincence, jáhna a mučedníka ze čtvrtého století. On jako patron diecéze všechny přijme a posílí svou láskou a milosrdenstvím.

Tím, že se Světové dny mládeže budou slavit v Lisabonu, budou mít nebeskou podporu některých lisabonských světců, kteří opustili Lisabon, aby hlásali Krista. Například svatý Antonín - narozený kolem roku 1190 - který se jako františkán vydal nejprve do Maroka, pak do Itálie a na jih Francie, než se vrátil do Itálie, a obrátil mnoho lidí k evangeliu, které žil a hlásal. Zemřel v Padově v roce 1231 a o jeho svatosti si byli natolik jisti, že byl kanonizován teprve o rok později. Papež Lev XIII. ho nazval 'světcem celého světa'.

O několik století později pocházel z Lisabonu také svatý Bartoloměj Mučedník, dominikán a arcibiskup z Bragy. Odjel do Tridentu, aby se zúčastnil poslední fáze (1562-63) koncilu, který chtěl reformovat církev tím, že přiblíží pastýře ovcím, jak to požaduje evangelium a jak na tom tolik trvá papež František. Svatý Bartoloměj na koncilu a také po něm, byl v tomto smyslu rozhodující a dodnes nás všechny motivuje.

O sto let později odešel do Indie hlásat Krista jiný mladý muž z Lisabonu, svatý Jan de Brito, jezuita. Nezadržitelný ve svém hlásání a na svých obtížných cestách se oblékal a mluvil s myšlenkou oslovit všechny skupiny a společenské vrstvy. V roce 1693 byl umučen v Oriuru.

Doprovází nás také několik blahoslavených (blahoslavených), rovněž z Lisabonu. První z nich, Joana Portugalská, dcera krále Alfonse V., která se mohla stát královnou několika evropských království, ale dala přednost spojení s Kristem a jeho utrpením a v devatenácti letech odešla do kláštera. Zemřela v Aveiru v klášteře dominikánek v roce 1490. Říkáme jí svatá Johanka princezna a ona nás vybízí k radikálním rozhodnutím.

V roce 1570 byl u pobřeží Kanárských ostrovů umučen mladý jezuita João Fernandes, který byl na cestě do Brazílie jako misionář. Byl jedním ze čtyřiceti tehdejších mučedníků, skupiny vedené blahoslaveným Ináciem de Azevedo. Ti se vydali na cestu v reakci na jeho misionářskou výzvu a jistě tímto způsobem přispěli v nebi k misii, kterou nemohli splnit na zemi.

Později Maria Clara del Niño Jesus - mladá šlechtična narozená na předměstí hlavního města - brzy osiřela, ale rozhodla se stát 'matkou' chudých. V době, kdy to bylo oficiálně zakázáno, se jí podařilo založit řeholní kongregaci, která se tomuto účelu věnovala (Františkánské špitály Neposkvrněného početí). Až do své smrti v roce 1899 překonávala veškerý odpor a opakovala: 'Kde je třeba konat dobro, ať se koná!
K těmto mladým lisabonským lidem, kteří se 'vydali na cestu' jako Ježíšova Matka - jak v geografii světa, tak v geografii duše, aby přinesli Krista mnoha dalším lidem, se připojují svatí patroni jiného původu, ale ze stejného království.

Jako blahoslavený Pedro Jorge Frassati, který až do své smrti v Turíně v roce 1925 ve věku 24 let všechny zasáhl dynamismem, radostí a láskou, s níž žil evangelium, a to jak při výstupech na Alpy, tak při službě chudým. Svatý Jan Pavel II. ho nazval 'mužem osmi blahoslavenství'.

Se stejným mládím a velkorysostí se nám představil blahoslavený Marcel Callo, který se narodil v Rennes a zemřel v koncentračním táboře Mauthausen v roce 1945. Byl skautem a poté jáhnem (katolickým pracovníkem s mládeží), a když byl ve svých 22 letech povolán na povinnou práci do Německa, odjel tam s pevným úmyslem pokračovat v apoštolátu v tomto velmi tvrdém podmínkách. Z tohoto důvodu byl později odvezen do koncentračního tábora, kde zemřel.

Počítáme také s ochranou dvou blahoslavených mladých lidí, kteří také 'odešli', i když jim nemoc znehybnila tělo, ale ne srdce, jako Kristu přibitému na kříž, který pak odešel k Otci a svým darovaným životem nás všechny zachránil. Blahoslavená Chiara Badano, mladá fokolarína, ztotožněná s Kristem opuštěným na kříži, když jí bylo 16 let a postihla ji nemoc. Zemřela o dva roky později, v roce 1990, a vždy vyzařovala zářivou radost, která potvrzovala jméno 'Luce', jež jí dala Chiara Lubichová.

Následujícího roku 1991 se narodil blahoslavený Carlo Acutis, který zemřel na leukémii v Monze ve věku 15 let. Jeho krátký život byl naplněn velkou oddaností Marii a eucharistii, kterou díky svým počítačovým dovednostem dokázal šířit i během své nemoci. Ze svého utrpení udělal oběť a odešel šťastný.
Patroni Světových dnů mládeže v Lisabonu 2023 každý ve svém čase ukázali, že Kristův život naplňuje a zachraňuje mladé lidi všech dob. Spoléháme na ně, odcházíme s nimi!

Diecézní patroni
Poprvé je příprava Světových dnů mládeže v Lisabonu 2023, která probíhá ve všech portugalských diecézích díky dynamice diecézních organizačních výborů, svěřena také diecézním patronům Světových dnů mládeže. Každá diecéze si tak vybrala světce, kteří jsou pro každou diecézní realitu referencí a kteří svým příkladem a ochranou, pomohou na cestě k Světovým dnům mládeže v Lisabonu 2023.

O Světovém dni mládeže v Lisabonu 2023
Lisabon je město, které papež František vybral pro příští mezinárodní Světový den mládeže, který se bude konat od 1. do 6. srpna 2023.
Mezinárodní ročníky Světového dne mládeže jsou náboženskou a kulturní událostí, která spojuje dohromady stovky tisíc mladých lidí z celého světa po dobu přibližně jednoho týdne. Světové dny mládeže se zrodily z iniciativy papeže Jana Pavla II. po úspěšném setkání propagovaných v roce 1985 v Římě během Mezinárodního roku mládeže.

První ročník se konal v roce 1986 v Římě. Světové dny mládeže se již konaly v následujících městech: Buenos Aires (1987), Santiago de Compostela (1989), Čenstochová (1991), Denver (1993), Manila (1995), Paříž (1997), Řím (2000), Toronto (2002), Kolín (2005), Sydney (2008), Madrid (2011), Rio de Janeiro (2013), Krakov (2016) a Panama (2019).