Dědictví Benedikta XVI.: Celistvá pravda o Kristu vede k obrácení

Hlavním dědictvím Josepha Ratzingera je plné hlásání Ježíše Krista – domnívá se P. Roberto Regoli, nedávno nově jmenovaný předseda vatikánské Nadace Ratzingera. Zdůrazňuje, že takové integrální hlásání evangelia přináší ovoce i dnes. U kořenů mnoha obrácení mladých lidí stojí právě setkání s myšlenkami Benedikta XVI. nebo s církevními společenstvími, která nabízejí, jak si to přál on, komplexní návrh křesťanství s jeho krásou i nároky.

V rozsáhlém rozhovoru, který minulý měsíc přinesl portál The Pillar P. Regoli připomíná, že Josephu Ratzingerovi už od mládí záleželo především na tom, aby se k současnému člověku dostala pravda o Ježíši. Tento cíl ho provázel i jako papeže, když psal třídílné dílo Ježíš z Nazaretu.

Plná pravda o Kristu, s krásou i nároky

„Kristus představený bez kompromisů, to znamená plně a integrálně, spolu s nároky a krásou následování. Nebyl nikdy pastýřem ani teologem, který by představoval Ježíše „pohodového“ a nevýrazného, ani přísného, vždy připraveného odsoudit. Joseph Ratzinger představuje Ježíše v plnosti, s nároky a krásou setkání víry a pravdy. Ratzingerovým odkazem pro dnešní a budoucí církev je plné hlásání Krista“.

P. Regoli zdůrazňuje, že úsilí, které vynaložil Joseph Ratzinger, přináší plody dodnes. „Vždy znovu mě překvapí skutečnost, že právě on a jeho díla stojí za mnoha obráceními,“ dodává předseda vatikánské nadace.

Kontinuita církevní tradice

Připomíná, že Joseph Ratzinger byl garantem celé teologické a magisteriální tradice, ale měl také osobní tvůrčí schopnosti díky své inteligenci a víře, které mu umožňovaly navrhovat novátorská řešení. Usiloval o syntézu starého a nového, prosazoval reformu, zachovával však kontinuitu církevní tradice. Za to se mu dostalo obrovské kritiky. „Byla to však cena, kterou zaplatil za pokus o zachování katolické jednoty bez ústupků, ale nepřestal říkal vše, čemu je třeba věřit.“

Bez znalosti pramenů evangelium banalizujeme

Předseda Nadace Josepha Ratzingera poznamenává, že Benedikt XVI. byl člověkem, který dokonale znal prameny a kořeny křesťanské víry. Právě díky tomuto východisku byly možné reformy II. vatikánského koncilu. Vycházely z předchozího studia pramenů: Písma svatého, liturgie a církevních otců. Později, po koncilu, se objevili lidé, kterým již taková příprava chyběla, a ve snaze přizpůsobit se nové době poselství evangelia banalizovali.

„Kreativita založená na pevné znalosti kořenů je kreativitou, která nám umožňuje dále obohacovat poklad víry. Když kreativita není zakořeněná, stává se trivializací křesťanského poselství, které pak zcela ztrácí svou přitažlivost,“ říká P. Regoli.

Podívejme se, kde dochází k obrácením

Zdůrazňuje, že pouze tam, kde existuje dobře zakotvená teologie, lze formulovat solidní pastorační nabídku. Potvrzením toho jsou církevní společenství, v nichž dnes dochází k obrácením. „Podíváme-li se na Francii, skandinávské země a samotné Spojené státy, kde máme živé, dynamické společenství, kde se lidé modlí, kde existuje teologická nabídka, tam dochází i k obrácením. Jinými slovy, bohatství Ratzingerovy nabídky se přeneslo na mnoho míst po celém světě, protože to je jediný způsob, jakým může církev dnes žít,“ dodává předseda Ratzingerovy nadace.

Myšlení Josepha Ratzingera není muzeum, stále inspiruje mladé

V souvislosti se stým výročím narození Josepha Ratzingera, které připadne na příští rok, poznamenává, že to bude dobrá příležitost ukázat živé dědictví jeho myšlení. „Nezajímá nás muzeum ani archeologický park, ale aktuální kulturní debata, a Ratzinger je podnětem pro mnoho intelektuálů a nadále zůstává referenčním bodem pro mnoho mladých lidí, kteří se ve svých teologických a filozofických studiích zajímají o hledání křesťanské pravdy.“

Zpracovala Johana Bronková