Do hlubin poznání starších bratří

Kniha religionisty a teologa Pavla Hoška Chasidské příběhy s podtitulem Mezi židovskou mystikou a krásnou literaturou není jen plodem autorovy erudice. Cítíte, že to, o čem píše, nejprve prošlo jeho srdcem a jeho duší.

Jen málokterý autor religionistické a duchovní literatury bývá ve svém díle tak autentický a pravdivý jako právě Pavel Hošek. Tentokrát se ponořil do chasidských příběhů, do historie, spirituality a osudů velkých židovských osobností tak silně, jak to u nás naposledy učinil Jiří Langer, jehož kniha Devět bran působí dodnes jako literární zázrak.

Vyprávění legendárních chasidských osobností jako rabbiho Nachmana z Braclavi, zmíněného Jiřího Langera, filozofa Martina Bubera, polsko-amerického rabína Abrahama Joshuy Heschela, přeživšího holokaustu Elieho Wiesela nebo spisovatelů Chaima Potoka či Isaaca Bashevise Singera podnítila Pavla Hoška k precizní a čtivé religionisticko-teologické analýze. Z ní plynou zajímavá ponaučení, ale hlavně velká duchovní hodnota.

Rozumí se samo sebou, že autor musel zařadit i životopisné medailony těchto osobností – zvláště proto, že i jejich životní pouť a dílo, jak dobře poznamenává, zvou k četbě židovských příběhů a jejich novému a novému vyprávění. Vyprávěním starých i novějších chasidských příběhů se zas a znovu odvíjí příběh Hospodinova stvoření. Jinými slovy, ty nádherné příběhy chasidské moudrosti jsou děním, v němž se v lidských srdcích, vztazích a komunitách zjevuje – a tedy žije, působí a léčí – sám Bůh.

Jen s máločím srovnatelné životy východoevropských rabínů, zbožných cadiků, jejich rodin, žen a dětí vynikají zvláštním druhem nostalgie a smutku a zároveň veselím a nakažlivou radostí, v nichž se člověk plně odevzdává do Boží vůle, aby tak mohl žít – navzdory okolnostem – život, který při vší chudobě, bolesti a tragice má smysl. Lidé, z nichž většina zahynula při holokaustu a jen menšina se zachránila útěkem, nám ve svých vyprávěních dali nahlédnout do velkých Božích tajemství, do židovské mystiky, kultury, liturgie, modliteb a hudby jako málokdo předtím. Také proto se Hošek věnuje ikonickým židovským autorům, z nichž někteří dobrovolně opustili prostor východoevropské židovské kultury a přesídlili do velkého světa, aby se stali apoštoly tohoto druhu židovské moudrosti a zbožnosti mezi lidmi, kteří toho o židovství nevěděli mnoho.

Rovněž Jiří Langer, Martin Buber či Pavel Hošek se rozhodli přetlumočit poklad chasidské kultury – příběhy, romány, novely, modlitby, eseje, pohádky, modlitby a básně – nám, lidem 20. a 21. století. Nechtěli, aby něco z těchto pokladů zůstalo zachováno pouze ve starých knihách, v encyklopediích, v odcházející paměti lidí. Právě za to jim patří velký dík.

Pavel Hošek uvádí čtenáře také do židovského pojmosloví, do základů židovské víry, historie, kultury, jazyka a umění. I tím zve ke čtení velkých příběhů, k zázraku Božího vyvolení a k zázraku

P. Hošek: Chasidské příběhy (CDK 2022)