Evropští skauti oslaví padesát let od založení ve Vatikánu

Významný milník čeká na začátku června Evropské skauty (FSE). Více než tři tisíce skautských vedoucích, duchovních asistentů a zástupců rodičů se v pondělí 1. června sejde ve vatikánské aule Pavla VI. na audienci u papeže Lva XIV. Setkání představuje vyvrcholení oslav 50. výročí založení této organizace.

Italská asociace katolických skautek a skautů Evropy, zkráceně známá jako Evropští skauti (FSE), byla založena v Římě 14. dubna 1976. Dnes sdružuje přes 20 tisíc členů v 183 oddílech. Své jubileum začali italští skauti slavit již v dubnu hromadným online propojením, během něhož členové napříč celou zemí symbolicky obnovili svůj skautský slib. Asociace je zakládajícím a klíčovým členem širší mezinárodní rodiny, která se jmenuje Mezinárodní unie skautek a skautů Evropy (UIGSE-FSE).

Výchova k charakteru i víře

Před samotným setkáním s hlavou katolické církve absolvují účastníci v Římě dopolední vzdělávací program pod vedením známých osobností. Ten bude tematicky rozdělen podle takzvaných „4+1 bodů“ zakladatele skautingu Roberta Baden-Powella, které tvoří pilíře této pedagogické metody.

Dopolední program v Římě bude mít formu diskusních panelů a přednášek, které povedou přizvaní odborníci a známé osobnosti. Ti se ve svých příspěvcích zaměří na praktické uchopení pilířů skautské výchovy v dnešní době. Například dětský psychoterapeut Alberto Pellai se spolu s pedagogickou expertkou Barbarou Tamborini podělí o zkušenosti s formováním charakteru mládeže. Známý italský režisér Gianni Aureli rozebere význam manuální zručnosti v digitální éře, zatímco spisovatelka a publicistka Costanza Miriano se zaměří na důležitost fyzického zdraví a tělesné zdatnosti. Závěrečné slovo k výchově ve víře, která celý skautský program v této asociaci zastřešuje, si vezme kardinál Matteo Zuppi.

„Především v kontextu dnešních společenských výzev usilujeme o správné uplatňování skautské metody v přírodě, což vnímáme jako ideální prostor pro skutečné dobrodružství a úrodnou půdu pro pedagogiku víry,“ uvádí generální asistent asociace don Stefano Zeni s tím, že organizace klade velký důraz také na formování samotných vedoucích a jejich duchovní život. Kromě toho se hnutí aktivně věnuje rozvíjení mezinárodních vztahů. V minulých letech například uspořádalo putovní tábory pro ukrajinské skautky a v létě roku 2027 plánuje v italském regionu Carnia uspořádat obří mezinárodní tábor Eurojam pro 8 500 dětí z dvaceti zemí světa.

Proč skauti míří za papežem? Česká a italská historická realita

Pro českého čtenáře může masivní skautské setkání ve Vatikánu působit nezvykle. V České republice je totiž skauting, reprezentovaný organizací Junák – český skaut, konfesně neutrální a nábožensky neorganizovaný. Tento rozdíl je dán odlišným historickým vývojem. Zatímco zakladatel světového skautingu, Brit Robert Baden-Powell, vnímal duchovní rozměr a povinnost vůči Bohu jako pevnou a integrální součást hnutí (což vedlo k tomu, že ve Francii či Itálii vznikly silné katolické skautské organizace za plné podpory tehdejších papežů), v meziválečném Československu byla situace jiná.

Zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík, mimo jiné středoškolský profesor tělocviku v Praze na Žižkově a vynikající zpěvák, formoval hnutí v mladé republice, která se silně vymezovala vůči habsburskému katolickému konzervatismu. Svojsík, sám aktivní katolík, sice oddělil skauting od církevních struktur, ale nikdy z něj neodstranil spiritualitu. Velmi ctil Baden-Powellovo heslo, že „skauting bez Boha neexistuje“. Do českého skautského slibu proto prosadil povinnost „plniti povinnosti vůči Bohu a vlasti“. Přesto se český skauting profiloval primárně jako občanský, vlastenecký a přírodovědný.

Svobodný rozvoj českého skautingu navíc v průběhu 20. století drasticky přerušily totalitní režimy, kdy byl Junák nacisty a následně opakovaně komunistickým režimem zcela zakázán a jeho představitelé krutě perzekuováni – například tehdejší náčelník Rudolf Plajner čelil dlouholetému sledování a internaci, v politických procesech byl k doživotnímu vězení odsouzen skautský pedagog Pavel Křivský (historik a archivář) a mnozí další, jako pozdější místonáčelník Jiří Navrátil (odsouzen na 20 let), skončili v krutých podmínkách uranových dolů na Jáchymovsku.

Sekulární směr pak definitivně stvrdila obnova Junáka po roce 1989. Naproti tomu v románských zemích, jako je právě Itálie, je propojení skautingu s katolickou církví naprosto přirozené. Skautské oddíly zde běžně fungují přímo při farnostech, jejich stálými členy jsou kněží v rolích duchovních asistentů a výchova k víře je chápána jako rovnocenný partner k uzlování, táboření či první pomoci. Cesta tří tisícovek vedoucích za papežem Lvem XIV. tak pro Italy není politickým gestem, ale přirozeným završením padesáti let jejich výchovné práce.