František na vozíčku? Další krok k polidštění papežství

Papež František se již více než dva týdny na veřejnosti pohybuje na invalidním vozíku kvůli zhoršení bolesti pravého kolena, která ho trápí již delší dobu a kvůli níž nesmí kloub namáhat. Nabízíme krátký přehled o tom, jak tuto skutečnost reflektují katolické sdělovací prostředky.

Fotogalerie

3

Jeden z redaktorů deníku Avvenire, listu Italské biskupské konference, považuje papeže-vozíčkaře za „příklad žité teologie“. Jak píše, papežovi sice neslouží nohy, ale zcela jistě mu slouží hlava, která se dává vést evangeliem a dosvědčuje, že tajemství Božího království se spíše než v touze po vítězství nad skutečnými či domnělými nepřáteli zjevuje v křehkosti lidského stavu. Papežovo poselství přichází prostřednictvím gest a slov: fakt, že se nyní pohybuje na vozíku, může být pro ty, kdo jsou schopni Františka pochopit, mnohem významnější než slova vyřčená při různých příležitostech: je to teologie žitá dříve, než byla vyslovena, soudí Giuseppe Lorizio na stránkách Avvenire.

Kardinál Farrell, jak uvedla Nicole Winfieldová v Associated Press, při prezentaci papežského Poselství ke Světovému dni prarodičů a seniorů také připomněl, že nynější Františkův stav potvrzuje papežské magisterium o stáří. Své současné zdravotní okolnosti, které by pro mnohé jeho vrstevníky mohly být strašákem, přijímá vyrovnaně a s úsměvem, čímž dosvědčuje, řečeno slovy zmíněného poselství, že „dlouhověkost je požehnáním“.

Jiný z přispěvatelů listu Avvenire, Guido Mocellin, si všímá, že církevní infosféra přijala tuto zprávu bez zvláštního otřesu. Nedostavila se ani dramatizace (jako tomu bylo v případě zdravotních problémů Jana Pavla II.), ani nedostatku empatie (jako tomu bylo v některých případech problémů s únavou Benedikta XVI.). Snímky z oficiálních akcí samozřejmě přesně dokumentují papežův aktuální zdravotní stav. Jistě se našli i tací, kteří podobně jako Francesco Antonio Grana na internetových stránkách italského deníku „Il Fatto quotidiano“ tematizovali Františkovy problémy s chůzí a promítali je do papežské agendy nadcházejících týdnů a měsíců (a skutečně, o několik dní později bylo oznámeno, že červnová cesta do Libanonu bude odložena). Celkově však byla situace správně prezentována a vnímána jako normální vzhledem k věku. Ujišťují nás o tom samotná Františkova slova a postoje, s jakými tyto okolnosti prožívá a jak o nich mluví, čímž vydává další pozitivní svědectví o polidštění papežství.