Inaugurace Věže Ježíše Krista, Sagrada Família majákem Barcelony

Kříž na vrcholu 172,5 metrů vysoké věže osvětluje noc a proud světla prostupuje věžemi Gaudího baziliky. 120 tisíc lidí na okolních náměstích a ulicích sledovalo slavnost připomínající umělecké a duchovní dědictví katalánského mistra: „Primer l'amor, després la tecnica“ - nakreslily drony na obloze vedle Gaudího portrétu na bazilikou Sagrada Família.

Barcelona dostala novou dominantu. Kříž na vrcholu nejvyšší věže baziliky Sagrada Família „září ve dne a osvětluje noc“, jak si přál architekt chrámu, Antoni Gaudí. Se svými 172,5 metry zapisuje věž také nový rekord, barcelonská bazilika je nejvyšším kostelem na světě.

Slavnost s delikátní režií byla plná symbolů. Papeže a španělský královský pár uvádí do významů Gaudího díla nevidomá dívka. Na prostranství před jedním z privátních vchodů do baziliky  Valentina jemnými dotyky sleduje tvary rozměrné makety nové špice věže završené křížem a vysvětluje: „Gaudí ji navrhl tak, aby světlo pronikalo skrze obrysy říms. Věž, která má ve spodní části čtyři strany, má nyní osm, jak můžete vidět. Podívejte se. Všechny hrany, osm stran.“ Královna Letizia v bílém oděvu, který je v papežově přítomnosti privilegiem nemnoha katolických panovnic, král Filip VI. i papež Lev XIV. se sklání k Valentině, která dále popisuje, co vidí svým vnitřním zrakem: „Z ramen kříže vystupují špičatá skla, aby světlo mohlo vycházet ve tvaru paprsku. A protože vychází ze čtyř ramen věže, symbolizuje ochranný deštník města Barcelony: Bůh chrání město a objímá jeho obyvatele“.

Věž Ježíše Krista, osmnáctá z fiál baziliky, stojí uprostřed dvanácti zvonic zasvěcených apoštolům. Její plášť zdobí trencadís, technika ornamentální mozaiky skládané z nepravidelných úlomků, s latinským nápisem „Ty jediný Svatý, Ty jediný Pán, Ty jediný Nejvyšší“, vytvořeným z bílé glazované keramiky a cihel. Kříž je obložen sklem a 15 tisíci kachlemi bílé glazované keramiky. Právě tato kombinace materiálů jej nechává zářit ve dne na slunci a v noci díky paprskům světla vycházejícím z ostatních věží, přesně podle přání Antonia Gaudího. Až budou dokončeny práce uvnitř věže, z oken v ramenech kříže bude možné obdivovat panorama města.

„Primer l'amor, després la tecnica“

Po skončení mše se průvod koncelebrantů vydal k tribuně před průčelím Narození, obráceným na východ, k vycházejícímu slunci. Asi 120 tisíc lidí sleduje událost na okolních náměstích a ulicích na velkoplošných obrazovkách, 9 000 věřících se zúčastnilo mše uvnitř i vně baziliky. Z pódia před tribunou papež za přítomnosti hlavních představitelů španělské vlády a města věž požehnal.

„Dej, ať tvoji synové, upírající zrak ke kříži Vykupitele, který korunuje tuto baziliku Sagrada Família, čerpají plody spásy a svědčí o radosti, která přišla s tímto úsvitem života.“

Temnotu osvětlují bílé válečky světel v rukou účastníků, zpěv scholy postupně nabývá na síle a hra světel pokračuje: proud jasu probíhá tělem baziliky, rozehrává její tvary vnitřním životem až dospívá ke kříži, který se rozzáří bílým světlem, vznáší se nad strmými věžemi jako maják, jako stálice, jako pevný bod.

Slavnost pak zaplavily ohňostroje a bazilika na pár okamžiků zmizela v záplavě světla. Když utichly jejich salvy, chrám se znovu vynořil ve svém majestátu a v temnotě nad ním světelné body dronů vykreslily Gaudího tvář a jeden z jeho slavných výroků: Nejprve láska, potom technika (Primer l'amor, despres la tecnica). I ten, kdo ví o Gaudího životě málo, z něj může vytušit, proč dnes tento umělec patří mezi kandidáty blahořečení.

Johana Bronková, Antonella Palermo - Vatikán/ Barcelona