Iron Nun: Řeholnice, která začala běhat ve 48 letech a stala se legendou triatlonu

S běháním začala až ve 48 letech. O čtyři roky později absolvovala první triatlon a v 55 letech prvního Ironmana. Americká řeholnice Madonna Buder, známá jako „Iron Nun“, během následujících desetiletí dokončila stovky triatlonů a sport propojila se svou vírou a službou druhým. Její neobvyklý životní příběh letos znovu připomněl podcast Durare věnovaný vytrvalosti, odolnosti a hledání smyslu.

Fotogalerie

2

Madonna Buder se narodila v roce 1930 v americkém St. Louis. Už jako čtrnáctiletá dospěla k rozhodnutí zasvětit svůj život Bohu a ve 23 letech složila řeholní sliby. Později se stala členkou společenství Sisters for Christian Community a věnovala se mimo jiné práci s vězni a dětmi.

Ke sportu se dostala způsobem, který sama neplánovala. Při duchovní obnově jí jeden z kněží vyprávěl o běhu jako o prostředku, který může přispět k harmonii těla, mysli a ducha. Bylo jí tehdy 48 let. Běh vyzkoušela a během několika týdnů se postavila na start svého prvního závodu na 12 kilometrů.

Následovaly maratony a v 52 letech také první triatlon. O tři roky později dokončila svého prvního Ironmana, tedy závod zahrnující 3,8 kilometru plavání, 180 kilometrů na kole a maraton. Postupně si vysloužila přezdívku „Iron Nun“.

Ve svých 75 letech dokončila slavný Ironman na Havaji a o rok později výkon zopakovala. V roce 2012, ve věku 82 let, pak dokončila Ironman Canada a stala se tehdy nejstarší ženou, která zvládla závod na celé ironmanské distanci. O dva roky později byla uvedena do Síně slávy amerického triatlonu.

Běh jako součást víry

Sport pro Madonnu Buder nikdy nebyl jen otázkou výkonu. Běh propojovala s modlitbou a čas strávený při tréninku v přírodě vnímala také jako součást svého duchovního života. Ve svých vzpomínkách píše, že ji sport učil vděčnosti nejen za úspěchy, ale i za zkušenosti spojené se zraněními a dalšími překážkami.

„Běh je dar, který jsem dostala od Boha, a když vám Bůh dá dar, očekává se, že jej budete používat,“ napsala v roce 2019 pro americký jezuitský časopis America.

Její sportovní cesta přitom nebyla bez překážek. Zpočátku se setkávala i s nepochopením některých řeholních sester, které považovaly běh za činnost nevhodnou pro řeholnici. Během desetiletí závodění se navíc potýkala s řadou zranění a zažila několik nehod. Přesto se ke sportu znovu vracela.

Víru a vytrvalost zachytila také ve své autobiografické knize The Grace to Race, kterou vydala v roce 2010 společně s novinářkou Karin Evans. Popisuje v ní svou cestu od dětství a řeholního povolání až po závodní tratě a zkušenost, jakou roli v jejím životě sehrála víra při sportovních úspěších, zraněních i stárnutí.

Služba druhým

Vedle sportu se Madonna Buder dlouhodobě věnovala také službě druhým. Pracovala mimo jiné s lidmi ve vězení a s dětmi v obtížných životních situacích. Na Washington University v St. Louis, kde v roce 1952 dokončila studium, založila také stipendijní fond na podporu studentů oboru sociální práce.

Madonna Buder oslavila letos v červenci 96. narozeniny. Její životní příběh v červnu znovu připomněl podcast Durare. Epizoda nazvaná Sister Madonna Buder – The Iron Nun se zaměřuje nejen na její sportovní výkony, ale především na propojení víry, vytrvalosti, odolnosti a životního poslání.

Zdroj: Washington University in St. Louis, America, Simon & Schuster, Durare