Kardinál Koovakad: Náboženské rozdíly neospravedlňují násilí, Bůh nezná hranice

Náboženské rozdíly se nikdy nesmějí stát záminkou k nenávisti, diskriminaci či násilí. Zdůraznil to prefekt Dikasteria pro mezináboženský dialog kardinál George Jacob Koovakad při nedělní mši ve Westminsterské katedrále v Londýně. V době rostoucí náboženské rozmanitosti je dialog potřebnější než kdy dříve a může přispět také k mírovému řešení konfliktů.

Kardinál Koovakad pobývá v britské metropoli od 13. do 22. října a účastní se zde série ekumenických akcí. Při mši, kterou sloužil v neděli 18. října ve Westminsterské katedrále, připomněl, že v dnešním stále více nábožensky pluralitním světě je budování dobrých vztahů mezi příslušníky různých náboženství „potřebnější než kdy dříve“.

Ve své homilii vyšel z biblického příběhu perského krále Kýra. Ačkoli nepatřil k izraelskému národu, Bůh si jej vybral jako nástroj osvobození svého lidu. Tento příklad podle kardinála ukazuje, že Boží působení není omezeno „zeměpisnými hranicemi, etnikem, kulturou ani náboženskou příslušností“.

To však neznamená, že by náboženské rozdíly nebyly důležité nebo že by všechna náboženství byla totožná. Křesťané jsou naopak povoláni zůstávat pevně zakotveni ve své víře. Kardinál připomněl také deklaraci Druhého vatikánského koncilu Nostra aetate, která vybízí k uznávání toho, co je v jiných náboženstvích „pravdivé a svaté“.

„Naše víra nás učí rozpoznat, že Boží jednání je větší než naše schopnost je pochopit,“ uvedl kardinál. Pevná křesťanská identita přitom umožňuje setkávat se s druhými „bez strachu a zmatku“.

Každý člověk nese Boží obraz

Významnou část homilie věnoval Koovakad evangelnímu výroku „Odevzdejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu“. „Mince nese obraz císaře, ale každý člověk nese v sobě obraz Boží,“ zdůraznil.

Právě z této skutečnosti vyplývá zásadní postoj k lidem jiné víry. „Jestliže každý člověk nese v sobě obraz Boží, s nikým nelze zacházet jako s nepřítelem a náboženské rozdíly se v žádném případě nesmějí stát záminkou k nenávisti, diskriminaci nebo násilí.“

Mezináboženský dialog proto podle prefekta vatikánského dikasteria není pouhou diplomacií nebo společenskou zdvořilostí. Setkávání lidí různých náboženství může pomáhat překonávat nevědomost a předsudky, napravovat nedorozumění a hledat oblasti společného zájmu. Věřící mohou rovněž spolupracovat na mírovém řešení konfliktů a ukončování válek a násilí.

„Bližní není pouze ten, kdo patří do našeho společenství nebo sdílí naše náboženské přesvědčení. Bližní je člověk, kterého před nás Bůh staví, abychom ho milovali a uznávali, respektovali a oceňovali jeho důstojnost,“ řekl kardinál.

Rozmanitost může být požehnáním

Koovakad v závěru poukázal na náboženskou rozmanitost Velké Británie a zejména Londýna. Tato rozmanitost může být velkým požehnáním, pokud ji doprovází vzájemná úcta a úsilí o společné dobro. Může se však stát také zdrojem napětí, pokud jsou rozdíly zneužívány k vyvolávání strachu a rozdělení.

Křesťané jsou proto podle kardinála povoláni zůstat věrní Kristu a současně přistupovat k lidem jiných náboženství s pokorou a respektem a v každém člověku rozpoznávat Boží obraz.

Kardinál Koovakad se v neděli odpoledne ve Westminsterské katedrále účastnil také ekumenického setkání se zástupci židovské komunity nazvaného V modlitbě za mír.

Zdroj: Vatican News - italská sekce