Kardinál Parolin: Papež přiveze na Blízký východ poselství naděje

Turecko a Libanon se chystají na návštěvu papeže Lva XIV., která proběhne od 27. listopadu do 2. prosince. Vatikánský státní sekretář, kardinál Pietro Parolin, zdůrazňuje význam této cesty z ekumenického hlediska a označuje ji za znamení naděje a míru. Kardinál Parolin poukazuje na zásadní roli křesťanů v sociálním, ekonomickém, kulturním a politickém životě na Blízkém východě.

Turecko a Libanon na přelomu listopadu a prosince přivítají papeže Lva XIV. na jeho první mezinárodní apoštolské cestě. Očekávání jsou veliká nejen mezi katolickými komunitami, ale napříč celou společností. Region, který již dlouhá desetiletí prochází válkami, politickými otřesy a humanitárními krizemi, vnímá papežovu návštěvu jako znamení naděje a příležitost k dialogu. Podle státního sekretáře Svatého stolce, kardinála Pietra Parolina, má cesta silný ekumenický význam. Papež Lev chce být – podobně jako jeho předchůdci – poslem míru a přinést svědectví o kráse Kristova poselství, které je univerzální a určené pro celé lidstvo.

První část cesty zavede Lva XIV. do Turecka v době, kdy si svět připomíná 1700 let od koncilu v Niceji. Kardinál Parolin zdůrazňuje, že jde o jedno z nejzásadnějších výročí křesťanství. Právě zde byly formulovány základy víry v Krista jako pravého Boha a pravého člověka – učení, které spojuje všechny křesťanské tradice navzdory pozdějším rozdělením.Turecko je navíc místem prvních křesťanských komunit, jež známe z apoštolských listů, a kolébkou prvních osmi ekumenických koncilů.

Součástí programu je také návštěva istanbulské Modré mešity. Dnešní svět čelí radikalismu a náboženskému napětí, proto chce Svatý otec jasně vyjádřit, že „Boží jméno nikdy nesmí být zneužíváno k násilí či rozdělování“. Kardinál Parolin připomíná nedávné výročí dokumentu Nostra Aetate a zdůrazňuje, že křesťané a muslimové mají společné duchovní kořeny a společnou odpovědnost za budování spravedlivějšího světa. Také cituje nedávné vyjádření papeže Lva v Coloseu o tom, že „kdo se modlí, nepodléhá fundamentalismu“.

Druhou zastávkou je Libanon, země, která v posledních letech čelila hluboké ekonomické i politické krizi. Přestože se situace postupně stabilizuje, společnost stále zápasí s mnoha překážkami. „Libanon potřebuje především naději,“ říká kardinál Parolin. Papež se setká s národem, který je unikátním symbolem soužití různých náboženství a etnických skupin. Silným momentem má být tichá modlitba v bejrútském přístavu, kde výbuch v roce 2020 připravil o život více než 200 lidí. Přítomnost Svatého otce tak má být ujištěním, že církev stojí při libanonském lidu i v těžkých časech.

Papežové již od Pavla VI. vnímají zahraniční cesty jako nový způsob, jak naplňovat úkol svěřený apoštolu Petrovi: posilovat bratry ve víře a být služebníkem jednoty. Podle kardinála Parolina je to znamení církve, která nevystupuje jen jako instituce v Římě, ale vychází vstříc národům, jejich kulturám a potřebám. Apoštolská cesta papeže Lva XIV. je podle kardinál nejen výrazem osobní pastorační služby, ale také pokračováním diplomatické role Vatikánu, který se snaží být hlasem dialogu uprostřed konfliktů.

Kardinál Parolin připomíná, že křesťané od počátku sehrávali zásadní roli v kulturním, ekonomickém i politickém životě Blízkého východu. Jejich přítomnost bývala mostem mezi komunitami a pomáhala zmírňovat napětí. Úbytek křesťanů v regionu je však vážným důvodem k obavám. Vatikán si přeje, aby křesťané mohli zůstat ve svých domovech a nadále se podílet na budování společností, k nimž nedílně patří.

Papežova návštěva je podle státního sekretáře aktem „zasévání“. Jeho plody možná neuvidíme hned, ale budou postupně růst v prostředí dialogu, spolupráce a míru. V době globálních krizí, konfliktů a migrace chce Svatý stolec připomínat hodnoty, které vycházejí z evangelia: setkávání, hledání společného dobra a úsilí o jednotu. Právě toto poselství naděje, jednoty a pokoje má podle kardinála Parolina přinést  Lev XIV. Turecku, Libanonu i celému Blízkému východu.