Králický klášter se opět zaskví v celé své kráse

Areál na Hoře Matky Boží u Králík čeká rozsáhlá obnova. Národní kulturní památka získala evropskou dotaci, na projektovou dokumentaci přispěl téměř milionem korun Pardubický kraj. Stavět by se mělo v letech 2025 a 2026 za provozu areálu, uvedlo v tiskové zprávě pardubické hejtmanství. Podle duchovního správce poutního místa Karla Moravce je dokumentace hotová a bude se v soutěži hledat dodavatel.

Náklady se odhadují na 80 milionů korun, díky výběrovému řízení by se mohly snížit. Rekonstrukce bude spočívat především ve výměně většiny střešních krytin z pozinkovaného plechu za měděný plech. Opraví se fasády, klášter získá nový výtah a zpřístupní se i část podkroví, která je spojena s historií internace a také pobytu řádových sester.

Poutní komplex založil na sklonku 17. století králický rodák Tobias Jan Becker. Celý areál i s kostelem byl dokončen v roce 1710. V polovině 19. století klášter vyhořel. Z barokní výzdoby mnoho nezůstalo. Opravy trvaly pouhý rok, vybavení se obnovilo až na konci století v novorenesančním stylu. Klášter původně sloužil řádu servitů, později je vystřídali redemptoristé. Němci za druhé světové války využívali sousední Poutní dům. V roce 1950 komunistický režim v klášteře zřídil internační tábor pro mužské řeholníky. Areál se věřícím znovu otevřel v roce 1968.

O první velkou rekonstrukci areálu na Hedči se zasloužil německý krajan Franz Jentschke, který byl podle svých slov zázračně uzdraven na přímluvu Matky Boží z Králík. V roce 1988 se začalo s přípravou oprav kapliček křížové cesty, které stojí podél aleje z města na Horu Matky Boží. O rok později se pokračovalo s opravou exteriérů kaplí. Když byly čtyři kaple hotovy, padl v listopadu 1989 komunismus. Poté pomáhala i nově zřízená nadace. Jednou z největších akcí organizovanou Franzem Jentschkem byla obnova Poutního domu,v letech 1990 až 1993. Na financování se podíleli větší polovinou redemptoristé, zbývající část hradili krajané z Německa.

Poutní areál Hora Matky Boží byl roku 2018 vyhlášen národní kulturní památkou. Je v majetku církve a slouží poutníkům, věřícím i široké veřejnosti jako duchovní místo s výjimečnou architekturou i uměleckou výzdobou. Vede k němu stromořadí z Králík s křížovou cestou, které bylo letos na jaře vyhlášeno alejí roku 2023.