Křesťané po celém světě slaví Velikonoce: velikonoční tradice od Iráku přes Ukrajinu až po Zambii

Křesťané po celém světě se chystají na oslavu Velikonoc. Tradice, které tyto nejvýznamnější křesťanské svátky provázejí, mají mnoho podob. Věděli jste, že vajíčka se na Velikonoce malují i v Iráku? A že v Moldavsku na Velikonoční pondělí probíhá vajíčková bitva? A v Gruzii zase křesťané hodují na hřbitově? Vypravte se s námi za velikonočními oslavami do zemí, kde pomáhá Charita Česká republika.

Pochoutka z vařených ovčích hlav

Ačkoli je Irák převážně muslimská země, i tady žije křesťanská menšina, která slaví Velikonoce. Na Velký pátek se zaplní místní kostely a modlitby probíhají dlouho do noci. Následující sobotu odpoledne se iráčtí křesťané účastní další dvou bohoslužeb. Během té noční se kostely rozeznívají zpěvem písní a následuje tradiční pochod se svíčkami. I v Iráku se na Velikonoce barví vajíčka, a to zejména červenou barvou. „Dnes lidé barví vajíčka i v jiných barvách, ale měla by být červená, protože to symbolizuje krev Ježíše Krista,“ říká pastor Esha Dawood Philips z iráckého Irbílu. 

K Velikonocům v Iráku patří i tradiční pokrmy, které se nicméně liší region od regionu. Jedním z nich je „pacha“, tradiční irácká pochoutka z vařených kravských nebo ovčích hlav, nohou a žaludků. Nesmí chybět ani sladkosti. Iráčané mají v oblibě dezerty zvané Kuleicha a Kada. Kada je původně recept Asyřanů a v Iráku se připravuje v 25. den půstu. „Dovnitř dezertu se vkládá malé znamení kříže z hroznových větviček. Poté se Kada rozkrájí na několik kousků podle počtu členů rodiny. Ten, kdo najde ve svém kousku křížek, dostane od zbytku rodiny dárek,“ vysvětluje Sivar Kamal, pracovnice Charity Česká republika v této blízkovýchodní zemi..  

Jehněčí patří na velikonoční stůl například i v Zambii, bývá však doprovázeno tradiční kukuřičnou kaší „nshima“ a dušeným lilkem. V této africké zemi se ke křesťanství hlásí na 95 procent obyvatel země. Velikonoce jsou proto pro místní důležitými svátky. Obvykle trvají čtyři dny a jako u nás se slaví od pátku do pondělí. Na Květnou neděli organizují místní církve pochody, při kterých se nesou palmové listy, symbolizující mír a vítězství. K tomu se zpívá, tančí a raduje.  

Vajíčková bitva  

Pokud se budete letos 16. dubna náhodou vyskytovat v Moldavsku, uslyšíte všude tradiční velikonoční pozdrav „Hristos a inviat“. V Moldavsku, stejně jako na Ukrajině či v Gruzii, se slaví pravoslavné Velikonoce, proto se nenechte pozdnějším termínem zmást. Tradiční pozdrav v překladu znamená „Ježíš vstal z mrtvých” a odpovědět byste měli slovy „Adevarat a inviat“, tedy „Vskutku vstal z mrtvých“. 

Stejně jako v dalších zemích, i v Moldavsku se barví vajíčka, a to tradiční červenou barvou. Na Velikonoční pondělí ráno si místní omývají obličej vodou z misky, do které přidají jedno bílé vejce, jedno červené vejce a minci. Říká se, že když si touto vodou umyjete obličej, budete zdraví a krásní - stejně jako velikonoční vajíčko. Červené vejce symbolizuje prosperitu, bílé vejce čistotu a mince bohatství v nadcházejícím roce.  

Při velikonoční večeři se v Moldavsku koná vajíčková bitva, kdy si každý člen rodiny vybere červené vajíčko a ťukne s ním do vajíčka svého souseda u stolu. Vejce, které vydrží všechny „souboje“ bez prasklin, přinese štěstí tomu, komu patří. Vajíčková bitva probíhá i v další zemi v regionu, v Gruzii. Gruzínci červeně malovanými vajíčky ťukají do vajíček svých sousedů a soutěží, které vejce vydrží nejvíce ťuknutí.  

Důležitou součástí Velikonoc v Gruzii je návštěva hřbitovů a následné hodování u hrobu příbuzných. „K hrobům pokládáme červeně malovaná vejce a pečivo „paska“, zapalujeme svíčky a pijeme víno,“ přibližuje Nina Kopaleishvili z gruzínské kanceláře Charity Česká republika. Při „pití za zemřelé“ se tradičně část vína vylévá na hrob. „Této tradici se říká převrácení poháru a představuje pro nás naději, že v posmrtném životě nezůstaneme sami a že i za námi budou každé Velikonoce chodit naši příbuzní, abychom společně hodovali,“ doplňuje Kopalieshvili.  

Velikonoce ve válce 

Už druhý rok po sobě si Ukrajina připomene jeden z nejdůležitějších křesťanských svátků v čase války. Ačkoli se za tu dobu v životě Ukrajinců mnohé změnilo, tradice velikonočních oslav zůstávají stejné.  

Stejně jako v celém regionu, i na Ukrajině se slaví pravoslavné Velikonoce. Přípravy začínají týden předem, v týdnu zvaném Svatý týden nebo Bílý týden. Čtvrtku v tomto týdnu se přezdívá Čistý čtvrtek a bývá tradičně vyhrazen úklidu domu a jeho výzdobě. Ve stejný den se rodiny koupají před východem slunce pod tekoucí vodou, která údajně smývá všechny hříchy a nemoci.  

Na Velký pátek se lidé scházejí na bohoslužbách v kostelech. Sobotu považují ukrajinští křesťané za den odpočinku a večer následuje noční bohoslužba, při které přinášejí velikonoční košíky k posvěcení. V košíku je k posvěcení i takzvaná „paska“, tradiční velikonoční pečivo připomínající mazanec. Velikonoční neděle se pak slaví s celou rodinou u velkého stolu.  

Zdroj: Charita ČR