Křesťané různých vyznání společně slouží sibiřským bezdomovcům

Křesťané z katolických, pravoslavných a evangelických společenství v sibiřském Krasnojarsku od roku 2020 spojili síly, aby zorganizovali každodenní roznášku jídla bezdomovcům. Heslo tohoto ekumenického týmu, mezi jehož členy patří také sestry boromejky, zní: „Milosrdenství není politování, ale pomoc“.

Fotogalerie

4

Podle nezávislé výzkumné skupiny Validata žije v Rusku zhruba 2,13 milionu bezdomovců, z toho více než třicet šest tisíc v Krasnojarském kraji. V Krasnojarsku přitom existuje jediná ubytovna pro bezdomovce s třiatřiceti lůžky. Křesťané různých vyznání již řadu let bezdomovcům pomáhali v rámci vlastních iniciativ. Od roku 2000 se spojili v projektu „Mobile Feeding Stations“, v jehož rámci bezdomovcům každodenně dodávají teplé jídlo.

Dnes existuje devět stálých stanic pomoci, ze kterých dvě denně nabízejí oběd. Každý den v týdnu zodpovídá za přípravu jídla jedno křesťanské společenství – katolíci v pondělí, pravoslavní v úterý a ve čtvrtek, evangelíci v dalších dnech. Roznáška jídla je pouze prvním krokem v pomoci potřebným lidem, který však otevírá dveře k dalšímu rozhovoru a k podpoře těch, kteří se ocitli ve zdánlivě beznadějných situacích. Křesťané pomáhají bezdomovcům při hledání ztracených osobních dokladů, zajištění ubytovny nebo rehabilitačního střediska a donášejí jim léky, ošacení i obuv. Pokud je třeba, společně platí také pohřební výdaje z darů věnovaných jejich společenstvím.

Každý ze členů týmu dospěl k této službě vlastní cestou. Častokrát vše začalo setkáním s nějakým potřebným člověkem. Ljudmila Samojlova, členka evangelického společenství „Christian Life“, vzpomíná na jednoho bezdomovce, kterého potkala na autobusové zastávce. „Byla velká zima a on neměl peníze na lístek“, vypráví. „Viděla jsem, jak ho vyhodili z několika autobusů, a sevřelo se mi srdce.  Nastoupili jsme společně do dalšího autobusu, který přijel. Zaplatila jsem mu lístek. Lidé se odvraceli kvůli jeho zápachu. Nejel daleko, jen dvě zastávky. Když vystoupil, dlouho jsem se za ním dívala a přemýšlela o něm.“

Milosrdné sestry sv. Karla Boromejského slouží bezdomovcům už pět let za pomoci farníků z katolické farnosti Proměnění Páně. Každý přispívá, jak může. Například jedna rodina se zavázala, že každý týden pro potřebné lidi připraví čtyřicet obložených žemlí. „Bůh jedná naším prostřednictvím“, prohlašuje sestra Letycja Gorniewicz SMCB, „skrze ty, kteří připravují jídlo, i skrze ty, kteří přicházejí požádat o pomoc. Toto je místo, kde se lidé setkávají.“

Sergej, Ivan e Andrej

V průběhu let jsme se seznámili s mnoha příběhy, jak smutnými, tak inspirativními. Jedním z nich je ten Sergejův, kterého jsme doslova vytáhli z popelnice, vzpomíná Kristina Kisidi z letničního společenství. „Byl samá modřina a ze svého stavu neviděl žádné východisko. Nyní má úžasnou manželku a tři děti. Bylo velmi důležité, že jsme mu mohli pomoci v oné těžké chvíli.“

Z řady dalších životních osudů si členové týmu rádi připomínají Ivana a Andreje. Ivan do Krasnojarsku přijel z Norilsku, města, ležícího na severu Krasnojarského kraje. Na nádraží ho okradli, a tak v šoku vystoupal na jeden most, aby si vzal život. Zahlédl ho jeden bezdomovec, který ho oslovil: „Pojď se mnou, zavedu tě na místo, kde ti pomohou“. Ivan se tedy ocitl ve středisku pomoci křesťanského společenství Christian Life, kde mu dali najít a doprovodili ho na policii, aby nahlásil ztrátu osobních dokladů i peněz. Dostal oblečení a místo v ubytovně a po několika dnech se našly i osobní doklady. Tento muž pak sebral odvahu a zatelefonoval své rodině, aby mu poslala peníze na zpáteční lístek.

Andrej říkával, že si nechodí pro jídlo, ale aby si popovídal s přáteli. Svou porci si brával vždy jako poslední a když se náhodou objevil nějaký opozdilec, který oběd zmeškal, dával mu své jídlo. Jednoho dne prohlásil jeden z bezdomovců, že Andrej zemřel. Po měsíci se však Andrej opět objevil na stanici během rozdávání jídla. Bylo zrovna Velikonoční pondělí a katolíci ho proto s radostí přivítali: „Nejen Kristus vstal z mrtvých!“

Křesťané zapojení do služby „Mobile Feeding Stations“ se několikrát ročně setkávají, aby se společně pomodlili a pohovořili si o svých plánech a potřebách. Tato setkání vždy pomáhají k posílení jednoty. „Když jsou křesťané sjednocení, neexistuje »my« a »oni«, je tu jenom »my«, potvrdia Marina Balchugova z pravoslavné církve.

„Naše zkušenost z této ekumenické služby je pro mne příkladem toho, že si Bůh přeje jednotu a že jednota je možná“, prohlásila sestra Letycja Gorniewicz SMCB. „Nemusím čekat, až nás sjednotí církevní představitelé. Můžeme se sami sjednotit kolem Krista. Když společně přinášíme Boží milosrdenství těmto lidem, je to mocné znamení pro všechny hledající.“