Křesťanské komunity ve Svaté zemi upozorňují na rostoucí počet útoků, zastrašování a projevů nepřátelství vůči věřícím i církevním institucím. Podle nové zprávy by počet incidentů namířených proti křesťanům v Izraeli mohl za rok 2026 překonat již tak vysoká čísla z loňského roku. Místní církevní představitelé zároveň varují před pokračujícím odchodem křesťanů z regionu, kde má křesťanství své kořeny.
Podle údajů Rossingova centra pro vzdělávání a dialog bylo v Izraeli během roku 2025 zaznamenáno 155 incidentů namířených proti křesťanům. Šlo o 61 fyzických útoků, 52 útoků na církevní majetek, 28 případů obtěžování a 14 případů vandalismu zaměřeného na křesťanské symboly.
První měsíce roku 2026 naznačují další zhoršování situace. The Religious Freedom Data Center evidovalo již více než 88 incidentů, z toho 63 jen během druhého čtvrtletí. Pokud bude tento trend pokračovat, počet útoků by mohl překonat 181 případů zaznamenaných v roce 2025.
Mezi nejčastější projevy nepřátelství patří plivání na kněze a řeholnice, slovní napadání, poškozování křesťanských kostelů, znesvěcování hřbitovů, ničení křížů nebo protikřesťanské nápisy. Za zvláště problematické oblasti jsou označovány jeruzalémské Staré Město, hora Sion a okolí Arménského patriarchátu.
„Cítíme se jako sirotci,“ shrnul situaci Wadie Abunassar, koordinátor Fóra křesťanů ve Svaté zemi. Podle představitelů místních církví není problémem pouze samotný počet incidentů, ale také nedostatečná reakce úřadů a pocit, že mnohé případy nejsou důsledně vyšetřovány. Někteří poškození proto útoky ani nehlásí, protože nevěří, že by to vedlo ke změně.
Současně však odborníci upozorňují, že nepřátelství vůči křesťanům nepředstavuje postoj celé izraelské společnosti. Mnoho židovských akademiků, dobrovolníků a organizací se aktivně podílí na dokumentaci incidentů a pomoci obětem. Stovky dobrovolníků se zapojují do programů monitorování útoků a podpory postižených komunit.
Zvláštní obavy panují také na Západním břehu Jordánu. Ve městě Tajbíja (Taybeh), které je poslední zcela křesťanskou palestinskou obcí, místní představitelé upozorňují na opakované útoky izraelských osadníků. Ty podle nich vedou k ničení zemědělské půdy, omezování přístupu k olivovým hájům a zhoršování ekonomických podmínek místních rodin.
Místní farář P. Bashar Fawadleh uvedl, že obec již opustilo přibližně 15 rodin, tedy asi 80 lidí, protože zde nevidí perspektivu pro svou budoucnost. Pro komunitu, jejíž identita je úzce spojena s půdou a zemědělstvím, představuje takový odchod vážnou ztrátu.
Demografický vývoj ukazuje dlouhodobý úbytek křesťanů v regionu. Přestože v Izraeli dnes žije přibližně 180 tisíc křesťanů s izraelským občanstvím, tvoří pouze cca 2 % obyvatelstva. Ve východním Jeruzalémě, kde křesťané kdysi představovali zhruba polovinu populace, jejich podíl klesl pod 2 %. V Betlémě, tradičně spojovaném s narozením Ježíše Krista, se podíl křesťanů během posledních desetiletí snížil z přibližně 80 na 10 %.
Místní církevní představitelé proto zdůrazňují, že nejde pouze o otázku náboženské svobody, ale také o zachování jedinečného duchovního, kulturního a historického dědictví. Křesťanské komunity ve Svaté zemi patří k nejstarším nepřetržitě existujícím křesťanským společenstvím na světě a představují živé spojení s počátky křesťanské víry.
Podle jejich představitelů nestačí zajistit pouze svobodu bohoslužeb. Pro zachování křesťanské přítomnosti v regionu je nezbytné také zajistit bezpečnost, rovné postavení před zákonem, ekonomické podmínky pro život rodin a možnost zůstat na půdě, kde jejich předkové žili po staletí.
Zdroj: ZENIT, redakčně upraveno