Lev XIV.: Ať jsou univerzity majáky naděje, jednoty a pokoje

Papež Lev XIV. dnes ve Vatikánu přijal členy správní rady Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Ve svém srdečném pozdravu zdůraznil, že akademická půda musí zůstat privilegovaným místem pro otevřený dialog, vzájemný respekt a trpělivé překonávání nedůvěry, zejména v době poznamenané společenským napětím a ostrou rétorikou.

Papež Lev XIV. přivítal delegaci správní rady jedné z nejprestižnějších akademických institucí na Blízkém východě – Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. V úvodu svého projevu vyjádřil naději, že pobyt v Římě umožní hostům hlouběji porozumět městu, které je nejen kolébkou křesťanské víry, ale po tisíciletí slouží jako křižovatka, kde se setkávají různé národy a kultury.

Univerzity jako prostor pro smysluplná setkání

Svatý otec poukázal na historickou roli univerzit jako přirozených center moudrosti, vědeckého výzkumu a lidských vazeb. Připomněl přitom svůj nedávný projev na římské univerzitě Sapienza ze 14. května 2026, když zdůraznil, že vztahy, jazyky a kultura jsou pro lidskou identitu klíčové.

„Ačkoli to není vždy snadné, univerzity musí neustále usilovat o to, aby příležitosti ke smysluplným setkáním zůstaly dostupné,“ apeloval papež. V atmosféře vzájemného respektu je podle něj možné rozšiřovat si obzory i skrze dialog s lidmi, s jejichž názory nemusíme bezvýhradně souhlasit. Právě vytrvalá a trpělivá diskuse je cestou k odstraňování bariér, nedorozumění a zakořeněné nedůvěry.

Instituce s dědictvím tolerance a excelentní vědy

Výzva Svatého otce k dialogu hluboce rezonuje se samotnou identitou Hebrejské univerzity v Jeruzalémě (HUJI). Tato instituce, jejíž základní kámen byl položen v roce 1918 a která byla oficiálně otevřena v roce 1925, se zrodila z vizí předních světových myslitelů. U jejího zrodu stály osobnosti jako Albert Einstein, Sigmund Freud, Martin Buber či Chaim Weizmann.

Od svého založení se univerzita profiluje jako centrum excelentní vědy, ale také jako mikrokosmos jeruzalémské a globální společnosti. Dnes na ní studují a působí tisíce židovských, arabských i mezinárodních studentů a akademiků. V kontextu Blízkého východu tak univerzita dlouhodobě představuje důležitou platformu pro koexistenci a intelektuální výměnu mezi různými náboženskými a etnickými skupinami, což přesně odpovídá papežovým slovům o „rozmanité univerzitní komunitě“.

Výzva k pokoji: Plamen, který musí hořet uvnitř

V době, která je často charakterizována násilím a vyostřenou rétorikou, papež vyzval akademickou obec, aby v ní byli přítomni a podporováni „tvůrci pravého pokoje, míru, který je neozbrojený a odzbrojující, pokorný a vytrvalý“.

S odkazem na biblické žalmy (Ž 85,8–9) připomněl, že Bůh mluví o pokoji se svým lidem a žádá od nás, abychom byli jeho nástroji, avšak každý musí nejprve začít u sebe samého. Svatý otec v této souvislosti citoval myšlenku svatého Augustina: „Chcete-li přivést ostatní k míru, nejprve ho mějte sami; sami buďte v míru neochvějní. Chcete-li zažehnout ostatní, musíte mít plamen hořící uvnitř sebe.“

V návaznosti na své poselství ke Světovému dni míru z 1. ledna 2026 papež Lev XIV. varoval před skepticismem a rezignací. Mír nesmíme vnímat jako něco nedosažitelného. Naopak, je třeba jej aktivně podporovat v každodenním životě našich společenství.

Na závěr audience Svatý otec vyjádřil naději, že Hebrejská univerzita zůstane skrze výchovu budoucích tvůrců míru majákem naděje a jednoty ve světě, který čelí stále většímu rozdělení. Pro všechny přítomné prosil o Boží požehnání moudrosti a harmonie.