Lev XIV.: Církev je „domem milosrdenství“ pro rezignované

Katechezi během generální audience věnoval papež Lev XIV. evangelní perikopě o uzdravení ochrnutého u rybníka Bethzatha (Jan 5, 1-9). Vysvětlil, že se vztahuje k mnoha současným situacím, ve kterých se člověk cítí bezmocný, rezignovaný a zklamaný. Ujistil, že i dnes Ježíš chce člověka uzdravit, a církev přirovnal k biblickému rybníku, u něhož nemocní hledali zázračné uzdravení. Bethzatha znamená „dům milosrdenství“.

V dalším pokračování cyklu jubilejních katechezí o Kristu jako naději se papež zmínil o úryvku z evangelia podle sv. Jana, který vypráví o uzdravení ochrnutého u rybníka Bethzatha. Jak řekl, je to příběh aktuální, který zprostředkovává zkušenost blízkou mnoha lidem. „Zvláště bych vás chtěl pozvat k zamyšlení nad situacemi, v nichž se cítíme „blokovaní“ a uzavření v slepé uličce. Někdy se nám totiž zdá, že nemá smysl dál žít nadějí; stáváme se rezignovaní a nemáme už chuť bojovat,“ řekl Svatý otec. Poznamenal, že stejně jako v případě nemocných, kteří čekali v blízkosti biblického rybníka, i dnes Ježíš přichází k těm, kteří potřebují zázrak uzdravení a novou naději.

Děj biblické scény se odehrává u jeruzalémské rybníka Bethzatha, kam se nemocní snažili dostat, aby byli uzdraveni, Lev XIV. poznamenal, že „to může být obraz církve, kde se shromažďují nemocní a chudí a Pán přichází, aby uzdravil a dal naději“. Poukázal na to, že mnozí z nich jsou i dnes ochromeni pocitem zklamání a hrozí jim, že upadnou do apatie a vzdají se odpovědnosti za svůj život.

V návaznosti na zdánlivě zbytečnou otázku, kterou Ježíš klade ochrnutému, totiž zda chce být uzdraven, papež zdůraznil, že je to nutné, aby člověk znovu objevil v sobě nejhlubší touhy a zbavil se fatalistického pohledu na život. „Ježíš mu pomáhá objevit, že svůj život má také ve svých rukou. Povzbuzuje ho, aby vstal, zvedl se ze své chronické situace a zvedl své lehátko – řekl Svatý otec. Dosud ho minulost blokovala, nutila ho ležet jako by byl mrtvý. Nyní může vzít toto lehátko a odnést jej, kam chce: může se rozhodnout, co udělá se svým příběhem! Jde o to jít vpřed a převzít odpovědnost za volbu cesty, kterou se vydáme. A to všechno díky Ježíši!“

Na závěr Lev XIV. vyzval k modlitbě za to, abychom pochopili, jaké překážky nás paralyzují, aby se v nás ozvala touha po uzdravení a návratu k „přebývání v Kristově Srdci, které je skutečným domovem milosrdenství!“

Zdroj: vatican.va