Popotus je pravidelnou přílohou italského deníku Avvenire, zaměřenou na dětské čtenáře. Při příležitosti jejího 30. výročí poslal papež Lev XIV. zvláštní list. Adresoval jej řediteli deníku Avvenire, obrací se v něm však také na dětské i dospělé čtenáře, rodiče a vychovatele.
Papež Lev ve svém dopise neskrývá radost nad tím, že i dnes existuje periodikum, které promlouvá jazykem odlišným od většiny zpráv o nepříliš radostné tváři světa, totiž „univerzálním jazykem lásky“. Právě ten má být pro dětské čtenáře jednou z věcí, kterou si mají provždy uchovat spolu s „odzbrojující silou úsměvu, odvahou poprosit o odpuštění, krásou šířit pokoj“. Vrátit světu jeho krásu, píše papež dětem, je možné právě díky stále novému úžasu, který je dětem vlastní a kterému se od nich mohou dospělí učit.
Dospělým pak připomíná Ježíšova slova „nebudete-li jako děti…“ a vysvětluje, že být jako dítě neznamená dívat se zpět, nýbrž naopak hledět kupředu s očima otevřenýma a schopnýma vidět to podstatné. Dívat se dětskýma očima znamená „znovu se naučit dívat se jeden druhému do očí a hledět na svět čistým pohledem“.
Dospělí a děti se od sebe učí navzájem, uzavírá papež. A všichni, dospělí i děti, se v dnešní době s rizikem odlidštění musíme vzdělávat a vychovávat neustále, abychom v důsledku přehnaného spoléhání na technologický pokrok a umělou inteligenci nezlenivěli a neztratili tvořivost. Zvláště co se dětí týče, „musíme střežit jejich dětství a doprovázet jejich růst, aby se mohly stát protagonisty obnoveného světa“.