U příležitosti 60. výročí vyhlášení koncilní deklarace Nostra aetate papež Lev XIV. věnoval promluvu při generální audienci mezináboženskému dialogu. Svatý otec zejména připomněl, že „církev netoleruje antisemitismus a bojuje proti němu ve jménu samotného evangelia“.
Lev XIV. vyšel ze slov, jimiž se Ježíš obrátil k Samaritánce: „Bůh je duch, a kdo ho uctívají, mají ho uctívat v duchu a v pravdě.” (Jan 4, 24). Toto setkání, jak poznamenal papež, ukazuje podstatu autentického mezináboženského dialogu. Je to dialog zrozený z touhy: z touhy Boha po lidském srdci a z lidské touhy po Bohu.
Svatý otec připomněl, že deklarace Nostra aetate, vyhlášená 28. října 1965, otevřela nové obzory setkávání, úcty a duchovní pohostinnosti. Učí nás, „abychom se setkávali s vyznavači jiných náboženství ne jako s cizinci, ale jako se společníky na cestě za pravdou; abychom respektovali rozdíly a potvrzovali naše společné lidství; a abychom v každém upřímném náboženském hledání viděli odraz jediného tajemství Boha, které zahrnuje celé stvoření”. Původně se tento dokument měl týkat židovského světa. „Poprvé v historii církve mělo vzniknout věroučné pojednání o židovských kořenech křesťanství, které na biblické a teologické úrovni představovalo bod, od něhož není návratu. Deklarace konstatuje, že lid Nové smlouvy byl duchovně spojen s potomky Abrahama, že počátky jeho víry a vyvolení sahají až patriarchům a prorokům (srov. NA, 4) Tímto způsobem církev připomněla společné dědictví s židovským národem a vyjádřila lítost nad všemi projevy nenávisti, pronásledování a antisemitismu, a to nikoli z politických důvodů, nýbrž na základě evangelní lásky, zdůraznil Svatý otec.
Lev XIV. připomněl, že od té doby všichni papežové jasně odsuzovali antisemitismus. „Proto i já potvrzuji, že církev netoleruje antisemitismus a bojuje proti němu ve jménu samotného evangelia.“ Papež připomněl také velké úspěchy židovsko-katolického dialogu, který byl veden navzdory vznikajícím nedorozuměním, obtížím a konfliktům. „Ani dnes nemůžeme dovolit, aby nás politické okolnosti a nespravedlnosti některých lidí odradily od přátelství, zejména proto, že jsme již mnohého dosáhli,” zdůraznil.
Jak Svatý otec dále ujistil, církev v duchu Nostra aetate uznává, že “všechna náboženství mohou odrážet ‚paprsek oné Pravdy, jež osvětluje všechny lidi‘ (č. 2) a hledají odpovědi na velká tajemství lidské existence.“ Lev XIV. také vyzval k rozvoji mezináboženské spolupráce. „Více než kdy jindy náš svět potřebuje naši jednotu, naše přátelství a naši spolupráci. Každé z našich náboženství může přispět ke zmírnění lidského utrpení a péči o náš společný domov,“ řekl papež. A vybídl zejména k ostražitosti vůči zneužívání Božího jména, náboženství a samotného dialogu.
V pasáži věnované společným úkolům různých náboženství, poukázal mimo jiné na budování míru a také na humanizaci techniky, zejména v souvislosti s umělou inteligencí, neboť - jak řekl - „pokud bude chápána jako alternativa k tomu, co je lidské, může vážně porušit nekonečnou důstojnost a oslabit základní povinnosti člověka.“ „Nostra aetate – dodal papež na závěr – před šedesáti lety přinesla naději do světa po II. světové válce. Dnes jsme povoláni, abychom tuto naději znovu vdechli do našeho světa zničeného válkou a do našeho zdevastovaného životního prostředí. Spolupracujme, protože jsme-li spojeni, je všechno uskutečnitelné.“
Zdroj: vatican.va