Při nedělní modlitbě Anděl Páně 1. února 2026 papež Lev XIV. zdůraznil, že život podle blahoslavenství přináší skutečné štěstí, vnáší světlo do temnot světa a dává životu nový směr.
Bůh dává naději těm, které svět považuje za beznadějné, připomněl papež při polední modlitbě Anděl Páně. V souvislosti s evangelijním úryvkem podle svatého Matouše o blahoslavenstvích zdůraznil, že Ježíš zvěstuje radostnou zprávu celému lidstvu.
„Jsou to světla, která Pán zažehává v temnotách dějin a která odhalují plán spásy, jejž Otec uskutečňuje skrze Syna v moci Ducha Svatého.“
Na hoře dává Kristus svým učedníkům nový zákon, vepsaný do srdce, nikoli do kamene. „Je to zákon, který obnovuje náš život a činí jej dobrým, i když se nám zdá, že nás svět zklamal a je plný bídy,“ připomněl papež.
Jen Bůh může skutečně nazvat chudé a trpící blahoslavenými, protože je nejvyšším dobrem, které se dává všem v nekonečné lásce. Jen On může nasytit ty, kdo hledají spravedlnost a pokoj, neboť je spravedlivým soudcem světa a původcem věčného pokoje.
„Jen v Bohu nacházejí mírní, milosrdní a čistého srdce radost, protože On naplňuje jejich očekávání,“ zdůraznil papež a dodal, že i v těžkých chvílích neztrácejí naději, smysl ani oporu v pravdě. Proto Ježíš říká: „Radujte se a jásejte!“
Svatý otec uznal, že blahoslavenství mohou působit paradoxně těm, kdo jsou zvyklí myslet si, že světu vždy vládnou mocní. „Ti, kdo jsou přesvědčeni, že štěstí patří bohatým, se mohou domnívat, že Ježíš je naivní. Ve skutečnosti však spočívá omyl v nedostatku víry v Krista.“
Lev XIV. zároveň zdůraznil, že Kristus je „chudý, který sdílí svůj život se všemi, mírný a vytrvalý v utrpení, a tvůrce pokoje, pronásledovaný až k smrti na kříži“.
„Takto Ježíš osvětluje smysl dějin. Ty už nejsou psány mocnými, ale Bohem, který je schopen je naplnit záchranou utlačovaných,“ zdůraznil papež. Bůh dává naději především těm, které svět zavrhuje jako beznadějné.
Blahoslavenství se podle papeže stávají pro křesťany měřítkem štěstí. Vedou nás k otázce, zda štěstí vnímáme jako něco, co si lze koupit, nebo jako dar, o který se máme dělit; zda ho hledáme ve věcech, které se opotřebují, nebo ve vztazích, které nás provázejí.
Díky Kristu se „hořkost zkoušek proměňuje v radost vykoupených“. Ježíš podle papeže nemluví o vzdálené útěše, ale o stálé milosti, která nás vždy podpírá, zvláště v hodinách zkoušky.
„Blahoslavenství povznášejí pokorné a rozptylují pýchu v srdcích pyšných,“ dodal.
Na závěr papež Lev XIV. svěřil všechny Panně Marii, služebnici Páně, kterou všechna pokolení nazývají blahoslavenou, aby nám pomáhala žít podle blahoslavenství.