Lev XIV. při generální audienci: Ježíš sestupuje do propastí zla

Jestliže Ježíš sestoupil na Bílou sobotu do předpeklí, pak z jeho vykoupení nemůže být nic vyloučeno. Neexistuje minulost natolik zničená, příběh natolik poničený, že by se jej nemohlo dotknout Jeho milosrdenství – řekl Lev XIV. v další katechezi na téma Ježíš naše naděje. Při generální audienci na náměstí sv. Petra již podruhé rozjímal o tajemství Bílé soboty.

Fotogalerie

2

Lev XIV.  se zaměřil na to, co tradice a liturgie nazývají sestoupením Ježíše do pekel, předpeklí či podsvětí: „Kristus sestupuje do království podsvětí, aby přinesl poselství o vzkříšení všem, kteří byli v temnotách a ve stínu smrti“. Papež poznamenal, že „z biblického hlediska není podsvětí ani tolik místem, jako spíše existenciálním stavem: stavem, ve kterém je život zbaven síly a kde vládne bolest, osamělost, vina a odloučení od Boha a ostatních. Kristus k nám přichází i v této propasti, překračuje brány tohoto království temnoty“.

Svatý otec zdůraznil, že sestup do pekel se netýká pouze minulosti, ale každého z nás. „Propast není jen stavem mrtvých, ale také těch, kteří zažívají smrt kvůli zlu a hříchu. Je to také každodenní peklo osamělosti, hanby, opuštěnosti, těžkostí života. Kristus vstupuje do všech těchto temných skutečností, aby nám dosvědčil lásku Otce. Ne proto, aby soudil, ale aby osvobozoval. Ne proto, aby obviňoval, ale aby zachraňoval. Činí tak bez rozruchu, diskrétně, jako člověk, který vstupuje do nemocničního pokoje, aby nabídl útěchu a pomoc.“

Lev XIV. připomněl, že o tomto aspektu tajemství Bílé soboty se zmiňuje sv. Petr v prvním listě, když píše, že Ježíš přišel hlásat spásu „i duším uvězněným“ (1 P 3, 19). Více na toto téma hovoří apokryfní Nikodémovo evangelium. „Podle této tradice – řekl papež – Boží Syn vstoupil do nejtemnější tmy, aby dosáhl i k posledním ze svých bratrů a sester a přinesl jim své světlo. V tomto gestu je obsažena veškerá síla a něžnost velikonočního poselství: Smrt nikdy není posledním slovem.“

Církevní otcové popsali ve svých traktátech setkání Krista s Adamem. Pán sestupuje tam, kde se člověk ze strachu schoval, volá ho jménem, bere ho za ruku, pozvedá ho a přivádí ke světlu. Tato scéna je také zobrazena na východních ikonách vzkříšení. Kristus je na nich zobrazen jako Ten, který rozráží brány podsvětí a svými nataženými pažemi uchopuje Adama a Evu za zápěstí. Ukazuje tak, že se ze smrti do života nevrací sám, ale bere s sebou celé lidstvo. 

Na závěr dnešní katecheze papež zdůraznil, že Bílá sobota je „dnem, kdy nebe navštěvuje zemi až do největší hloubky. Je to čas, kdy se každého zákoutí lidské historie dotýká světlo Velikonoc. A protože Kristus mohl sestoupit tak hluboko, nic nemůže být vyloučeno z Jeho vykoupení. Ani naše noci, ani naše nejdávnější viny, ani naše porozbíjené vztahy. Není minulosti, která by byla natolik ničená, není příběhu, který byl byl natolik poničený, že by se jej nemohlo dotknout Jeho milosrdenství”. Lev XIV. apeloval, abychom na to pamatovali zejména tehdy, když se nám zdá, že jsme klesli na dno. Právě z tohoto místa může Bůh dát vzniknout „novému stvoření”.

Dnešní generální audience se zúčastnili také poutníci z České republiky v rámci poutního zájezdu, mezi nimi početná skupina z Domažlic a okolí.

Zdroj: vatican.va