Lev XIV. při prezentaci encykliky Magnifica humanitas: Současný svět potřebuje znovu objevit hodnotu člověka

Papež Lev XIV. při prezentaci své první encykliky Magnifica humanitas upozornil na zásadní proměnu, kterou lidstvo prochází v souvislosti s rozvojem umělé inteligence. Ve své promluvě zdůraznil, že technologie nesmějí být odděleny od lidského svědomí, odpovědnosti a důstojnosti člověka. Současná doba naléhavě potřebuje znovu promýšlet, co znamená být člověkem.

Svatý otec vystoupil 25. května 2026 v synodní aule ve Vatikánu. Připomněl, že církev je v klíčových okamžicích dějin povolána rozpoznávat „nové věci“ ve světle evangelia a lidské důstojnosti. Odkázal přitom na encykliku Rerum Novarum papeže Lva XIII., která před 135 lety reagovala na dramatické změny způsobené průmyslovou revolucí. Dnešní technologická proměna podle papeže představuje podobně zásadní výzvu, možná ještě většího rozsahu.

 „Umělá inteligence již zasahuje do mnoha oblastí našeho života a ovlivňuje rozhodnutí, která dávají tvar lidskému soužití. Dramaticky se mění také způsob vedení války,“ uvedl papež. Dodal, že právě proto cítil povinnost pohlížet na tuto proměnu „očima víry, s jasností rozumu a s otevřeností k tajemství“.

Encyklika Magnifica humanitas podle Svatého otce vznikla z naslouchání vědcům, politikům, rodičům i těm, kteří mají obavy o budoucnost mladé generace. Zmínil také znepokojivé zprávy o autonomních zbraňových systémech či algoritmech, které mohou kvůli předsudkům a nespravedlnosti diskriminovat lidi v přístupu ke zdravotní péči, zaměstnání nebo bezpečnosti.

Na základě těchto zkušeností dospěl k přesvědčení, že „umělá inteligence musí být odzbrojena“. Tím podle něj není míněno odmítnutí technologií, ale snaha zabránit tomu, aby se staly nástrojem nadvlády, vylučování lidí nebo ničení lidských životů. Připomněl, že stejně jako církev dlouhodobě podporuje jaderné odzbrojení, musí dnes zaznívat výzva k odpovědnému a etickému používání moderních technologií.

„Nebojme se umělé inteligence, ale neustále mějme na paměti člověka. S našimi nejmocnějšími technickými nástroji nemůžeme zacházet nedbale,“ zdůraznil Lev XIV.

Ve své promluvě se papež vrátil také ke své zkušenosti misionáře v Peru, kde po ničivých povodních pomáhal lidem obnovovat zničené komunity. Obnova podle něj neznamená pouze nahrazení toho, co bylo ztraceno, ale také obnovu vztahů, důvěry a naděje. Tento obraz spojil s biblickou postavou proroka Nehemiáše, který vedl lid k obnově jeruzalémských hradeb. Stejně tak dnešní společnost musí společně budovat budoucnost, v níž bude technický pokrok sloužit člověku.

Papež připomněl slova sv. Pavla VI., podle nichž se skutečný rozvoj týká každého člověka. Nikdo nesmí být vyloučen z digitální transformace a lidská osoba nesmí být redukována pouze na výkon, produktivitu nebo data. „Člověk v sobě nese svobodu, vnitřní život a povolání k lásce a zbožnosti, které žádný stroj nemůže nahradit ani blokovat,“ vyzdvihl papež.

V závěru vyzval všechny členy církve i celé lidské rodiny ke vzájemnému naslouchání, odvaze a spolupráci při budování lidštější a bratrštější společnosti. Připomněl také ideál „civilizace lásky“, který zdůrazňovali sv. Jan Pavel II. i sv. Pavel VI. „Není to naivní sen. Je to směr. Je to cesta, kterou Ježíš Kristus otevírá v dějinách,“ prohlásil Lev XIV.

Zdroj: Vatican News - italská sekce