Lev XIV. při vzpomínce na zemřelé: Pouto s nimi není přerušeno, ale proměněno

Svatý otec sloužil v pondělí 2. listopadu na římském hřbitově Campo Verano mši svatou za všechny věrné zemřelé. V homilii připomněl, že křesťanská víra proměňuje pohled na smrt a že pouto s těmi, kteří nás předešli, není přerušeno. Modlil se také za ty, kteří ztratili své blízké ve válkách, a vyzval ty, kdo mají moc, aby umlčeli zbraně.

Před začátkem bohoslužby se Svatý otec zastavil k modlitbě u jednoho z hrobů a položil na něj květiny. Mši poté sloužil u vstupu na hřbitov Campo Verano, který sousedí s bazilikou sv. Vavřince za hradbami.

V úvodu homilie připomněl, že Vzpomínka na všechny věrné zemřelé bezprostředně navazuje na slavnost Všech svatých. Křesťané se v tento den obracejí k Bohu s prosbou, aby také zemřelým dopřál život svatosti a blaženosti.

Papež vyšel z úryvku knihy Moudrosti, podle něhož jsou „duše spravedlivých v Boží ruce“. Připomněl, že Bůh je schopen člověka navěky střežit a že příslib spásy se při Vzpomínce na všechny věrné zemřelé stává jádrem modlitby za všechny, kteří nás předešli.

Lev XIV. se následně zaměřil na evangelní blahoslavenství, která ukazují cestu k plnému životu na zemi i ve věčnosti. Na hřbitově získávají zvláštní význam, protože je „jakýmsi prahem mezi ‚tady‘ a ‚tam‘, mezi životem pozemským a oním životem, který nás očekává“.

Zvláštní pozornost věnoval slovům: „Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni.“ V této souvislosti připomněl lidi, kteří v poslední době přišli o své blízké, zejména v důsledku válek.

„Chceme se v této chvíli modlit za všechny, kdo nedávno ztratili někoho drahého; a zvláště za ty, kterým jejich blízké vyrvalo absurdní násilí války… Kéž se slzy tolika matek, tolika dětí, tolika starých lidí dotknou svědomí těch, kdo mají moc umlčet zbraně.“

V roce, kdy si církev připomíná 800 let od smrti sv. Františka z Assisi, Lev XIV. odkázal také na jeho Chvalozpěv stvoření. František v něm hovoří o „sestře smrti těla“, které žádný člověk nemůže uniknout, a za blahoslavené označuje ty, které smrt zastihne při plnění Boží vůle.

Na závěr papež zdůraznil křesťanskou naději, která nekončí smrtí. „Víra v Krista nám říká, že naše pouto s věrnými zemřelými není přerušeno, nýbrž proměněno,“ uvedl.

Vyzval proto věřící, aby své zemřelé nadále doprovázeli přímluvnou modlitbou a sami pokračovali v cestě s nadějí na den, kdy Bůh „osuší každou slzu“ a nebude už smrt, zármutek ani bolest.

Zdroj: Vatican News