Lev XIV.: Svatý rok je podobenstvím našeho života, cesty k Bohu

Při generální audienci na Silvestra 31. prosince 2025 vyzval papež Lev XIV. věřící k hlubokému zamyšlení nad uplynulým rokem, k vděčnosti za přijaté dary i k obnově naděje. Ve světle Vánoc a blížícího se závěru Svatého roku připomněl, že lidský život je cestou směřující k plnému společenství s Bohem.

Papež zahájil katechezi poukazem na jedinečný okamžik, v němž se církev nachází: na konci kalendářního roku, v závěru Jubilea a uprostřed vánoční doby. Právě tento čas podle něj přirozeně vybízí k bilanci i k odevzdání všeho do Božích rukou.

Uplynulý rok byl podle papeže poznamenán jak radostnými, tak bolestnými událostmi. Připomněl putování mnoha věřících do Říma v rámci Jubilea, ale také smrt papeže Františka a pokračující válečné konflikty, které sužují svět. Církev je proto na konci roku volána, aby vše svěřila Boží prozřetelnosti.

Do této dynamiky zapadá i tradiční zpěv Te Deum, kterým církev děkuje Bohu za přijaté dary. Papež v této souvislosti citoval papeže Františka, jenž připomněl, že křesťanská vděčnost se liší od té „světské“ – není zaměřena na vlastní ego, ale je prostoupena chválou, úžasem a důvěrou v Boha.

Svatý otec zdůraznil, že vděčnost musí být spojena i s upřímným zpytováním svědomí: s otázkou, jak jsme odpověděli na Boží dary a zda jsme dobře využili talenty, které nám byly svěřeny. V této perspektivě připomněl jedno z hlavních znamení Jubilea – cestu.

Putování k hrobu svatého Petra podle něj připomíná, že celý lidský život je cestou, jejímž cílem není nic menšího než setkání s Bohem a věčné společenství s ním. Tento eschatologický rozměr se vyjadřuje i v modlitbě Te Deum, když církev prosí: „Přijmi nás do své slávy ve shromáždění svatých.“

Dalším silným symbolem Jubilea bylo projití Svatou branou. Toto gesto papež vyložil jako konkrétní vyjádření lidského „ano“ Bohu – ano jeho odpuštění, milosti a výzvě ke změně života. Jde o přechod k životu formovanému evangeliem a láskou k bližnímu, která zahrnuje každého člověka bez výjimky.

Takto chápané obrácení není útěkem z přítomnosti, ale naopak odpovědným životem zde a nyní, otevřeným věčnosti.

Papež připomněl slova svatého Lva Velikého, podle nichž je radost z Kristova narození určena všem: spravedlivým, hříšníkům i těm, kdo jsou slabí a chudí. V Kristu se totiž Bůh stal společníkem člověka na cestě k pravému životu.

Na závěr Svatý otec připomněl shrnutí Svatého roku 1975 papežem Pavlem VI., podle něhož lze celé jeho poselství vyjádřit jediným slovem: láska. Bůh je láska, milosrdenství, odpuštění a život. Touto jistotou mají být křesťané provázeni při přechodu do nového roku – a po celý svůj život.