Lev XIV.: Výzva digitálních technologií je především antropologická

U příležitosti završení mezinárodního kongresu „Střežit lidské hlasy a tváře“, který se konal v rámci 60. světového dne sdělovacích prostředků, přijal papež Lev XIV. účastníky a odborníky na digitální komunikaci. Ve svém zásadním projevu varoval před „zatměním lidskosti“ způsobeným nekontrolovaným rozvojem umělé inteligence a oznámil brzké vydání nové encykliky.

Fotogalerie

2

Svatý otec v úvodu vyjádřil hluboké uznání vědcům a experturní, kteří se sjeli do Říma, aby reflektovali nezbytnost mediální a digitální gramotnosti. Zdůraznil, že církev se na rozvoj moderních technologií nedívá izolovaně, nýbrž optikou svého univerzálního poslání, kterým je spása člověka a hlásání evangelia. Připomněl v této souvislosti koncilní dekret Inter Mirifica, který stál u zrodu Světových dnů sdělovacích prostředků.

Spása člověka jako prvořadý cíl

Podle papeže Lva XIV. musí být veškeré technologické úsilí podřízeno autentické službě lidem. Současný stav, kdy dochází k nespoutanému prosazování technologií bez ohledu na etické hranice, však vyvolává vážné obavy. Papež otevřeně pojmenoval rizika spojená s novými formami digitální interakce, včetně chatbotů, které zneužívají lidskou touhu po vztazích.

„Tato touha, aby se všichni lidé zachránili a došli k poznání pravdy, proto musí utvářet nejen naše rozhodnutí a činy, ale také využití a směr, který dáváme médiím, digitálním technologiím a umělé inteligenci, aby tyto nástroje sloužily autentické službě lidstvu. Jak smutně dokazuje nespoutané prosazování a zavádění technologií na úkor lidské důstojnosti a škody způsobené tím, když chatboti a jiné technologie zneužívají naši potřebu lidských vztahů, prožíváme skutečné zatmění smyslu pro to, co znamená být člověkem.“

Tváří v tvář této krizi smyslu je podle Svatého otce klíčové obnovit správné chápání velikosti lidskosti tak, jak ji zamýšlel Stvořitel. Problém, kterému lidstvo čelí, totiž neleží v samotných obvodech či algoritmech, ale hluboko v našem sebepojetí.

„O to naléhavější je znovu obnovit pochopení skutečného významu a vznešenosti lidstva, jak je zamýšlel Bůh. V tomto smyslu není výzva, které v současné době čelíme, technologická, ale antropologická, a doufám, že encyklika, která vyjde během několika dní, přispěje k odpovědi na tuto výzvu.“

Kristus jako klíč k lidské identitě

Papež poukázal na to, že pravé zachování lidské tváře a hlasu v digitálním věku je možné pouze skrze setkání s Kristem. Odkázal přitom na pastorální konstituci Druhého vatikánského koncilu Gaudium et Spes a zdůraznil, že lidské srdce nemůže plně pochopit svou vlastní hodnotu izolovaně od srdce Kristova.

„V tomto světle jsem přesvědčen, že jedině skrze rozjímání o Kristu, Vtěleném Slovu, můžeme znovu získat nejen správný pohled na Boha, ale také pochopit pravdu o lidstvu. Vzhledem k tomu, že Boží Syn se svým vtělením určitým způsobem spojil s každým člověkem, lidské srdce nikdy plně nepronikne do hlubin svého vlastního nitra ani nepochopí svou hodnotu odtrženo od srdce Kristova. Z tohoto důvodu musí skutečné zachování tváře a hlasu každého jednotlivce nezbytně zahrnovat setkání s tím, jenž je obrazem neviditelného Boha a zároveň sám dokonalým člověkem.“

Role církve a vzdělávacích systémů

Církev podle Lva XIV. nemůže zůstat stranou společenských změn. Naopak, má povinnost aktivně vstupovat do veřejného prostoru a podílet se na tvorbě vzdělávacích strategií. Digitální, mediální a informační gramotnost, včetně porozumění umělé inteligenci, se musí stát pevnou součástí školství, aby pomáhala rozvíjet kritické myšlení.

Zvláštní pozornost věnoval papež ochraně dětí a mládeže, jejichž fyzický, intelektuální, ale především duchovní vývoj je v digitálním prostředí nejvíce zranitelný. Vyzval rodiče a pedagogy, aby mladé lidi vedli k disciplíně, ale také k objevování hlubšího smyslu života.

„Všichni, jsem si jist, máme obzvláště obavy z možných dopadů používání digitálních technologií a umělé inteligence nejen na fyzický a intelektuální vývoj dětí a mládeže, ale také na jejich duchovní růst. V tomto ohledu by se měli všichni lidé, ale zejména mladí, učit v jejich používání umírněnosti a kázně, podporováni vedením rodičů a pedagogů. Kromě toho... musí digitální gramotnost zahrnovat také výchovu k pravdě o Bohu a lidstvu. Zejména mladí lidé jsou této pravdě otevření a touží objevovat smysl života. Musíme jim proto pomáhat setkávat se s živým Kristem a učit je integrovat používání technologií do uceleného křesťanského životního stylu.“

V závěru svého projevu Lev XIV. zdůraznil, že cílem církve není technologie zatracovat, ale obnovit v ně důvěru jako v plody lidského génia, které však musí být v naprostém souladu s Božím stvořitelským záměrem. Všem přítomným a jejich rodinám na závěr udělil apoštolské požehnání moudrosti, radosti a pokoje.