Brněnské výstaviště se na přelomu října a listopadu promění v centrum literatury. Organizátoři Knihy Brno pro návštěvníky připravili 160 hodin programu v šesti sálech.
Těšit se mohou na setkání s více než 120 literárními hosty a 80 nakladatelstvími. Součástí veletrhu jsou autogramiády, knižní křty a panelové diskuse. Návštěvníci najdou nejen nejnovější knihy za veletržní ceny, ale také možnost osobního setkání s oblíbenými autory.
Jedním z vrcholů veletrhu bude výstava 160 let staré faksimile rukopisu řeholníka a opata augustiniánského kláštera na Starém Brně a zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. „Naše expozice připomene ve spolupráci s CEITEC MUNI význam tohoto moravského rodáka pro světovou vědu,“ informuje projektová manažerka obecně prospěšné společnosti Společně Ilona Zámečníková Medňanská. Návštěvníci si zde vyzkouší, jak se píše kurentem, což je písmo, kterým Mendel v roce 1865 sepsal stěžejní dokument genetiky Pokusy s rostlinnými hybridy. Především se ale budou moci zapojit do studie Genome of Europe, v níž probíhá genetické čtení.
„Je to vlastně obrazné propojení světa knih a genetiky. Stejně jako čteme příběhy v knihách, dokážeme ‚číst‘ příběh zapsaný v lidské DNA. Chceme-li zjistit, co je v DNA zapsáno, přečteme ji pomocí speciálních přístrojů – sekvenátorů. Díky nim získáme miliardy písmenek – přečtených kousků DNA, které potom v počítači jako puzzle skládají naši bioinformatici,“ prozrazuje postup genetička CEITEC MUNI Hana Svozilová. Informace v jedné kompletní lidské DNA je bohatá. Podle genetičky se skládá zhruba z 6,4 miliardy „písmenek“, což odpovídá 6 400 kompletním sedmidílným sériím Harryho Pottera v angličtině.
V rámci mezinárodního projektu, do něhož je zapojeno 26 zemí, CEITEC MUNI sbírá DNA od tisíců dobrovolníků z celé Evropy a vytváří z nich jakousi genetickou mapu Evropy. „Každému z dobrovolníků na výstavišti nejdříve vysvětlíme, oč při zapojení do studie jde. Projdeme informovaný souhlas a krátký dotazník. Pokud bude účastník se zapojením souhlasit, odebereme mu dvě malé zkumavky krve, což je necelých 5 ml. Celý proces trvá jen pár minut,“ popisuje genetička průběh registrace do studie.
Dále připomíná, že každý člověk má v sobě jedinečný recept života, čímž je právě DNA. Ta je u všech lidí podobná, ale drobné rozdíly v ní ovlivňují, jak kdo vypadá, reaguje na léky nebo zda máme vyšší riziko některých nemocí. Tyto rozdíly se navíc mírně liší podle toho, odkud člověk pochází. Jiné jsou typické pro Čechy, Švédy či Italy. Aby lékaři a vědci dokázali poznat, kdy je změna v DNA neškodná a kdy naopak může souviset s nemocí, potřebují nejprve vědět, co je pro naši populaci běžné. Díky tomu vědci dokážou zpřesnit diagnostiku nemocí, odhalit, zda je naše populace k něčemu náchylnější, jak zpracovává léčiva. Dobrovolníci tak pomáhají nejen současné vědě a medicíně, ale i svým dětem, vnukům a pravnukům, protože výsledky projektu budou sloužit ještě dlouhá desetiletí.
Každý, kdo zdarma věnuje vzorek krve k výzkumu DNA, získá zhruba po roce malou odměnu v podobě odhadu svého dávného genetického původu, což je informace, odkud přišli jeho dávní předci. Kniha Brno se uskuteční v pavilonu E brněnského výstaviště od 31. 10. do 2. 11. Podrobný program na www.knihabrno.cz