Na Vyšehradě se uskuteční oslavy 900. výročí úmrtí první české královny Svatavy Polské

Od úmrtí Svatavy Polské, první české královny a jedné z nejvýznamnějších žen přemyslovské doby, letos uplyne 900 let. Vyšehradská kapitula při této příležitosti připravila na neděli 6. září přednášku, výstavu historických artefaktů a zádušní mši svatou. Svůj pozdrav k tomuto výročí zaslal pražský arcibiskup Stanislav Přibyl.

Svatava Polská se narodila kolem roku 1046 jako dcera polského knížete Kazimíra I. z rodu Piastovců. Její matka Dobroněga Marie byla dcerou kyjevského knížete Vladimíra Velikého. Přestože Svatava pocházela z Polska, většinu života prožila v českých zemích.

V roce 1062 se provdala za českého knížete Vratislava II. Dne 15. června 1085 společně přijali královskou korunu a Svatava se stala první českou královnou. Jejich synové Bořivoj II., Vladislav I. a Soběslav I. později usedli na český knížecí stolec.

Svatava měla na své syny značný vliv a pomáhala mírnit jejich vzájemné spory. Prostřednictvím dalších generací svých potomků ovlivňovala českou politiku po celé 12. století. Zemřela 1. září 1126 a byla pohřbena v románské bazilice sv. Petra na Vyšehradě, kterou založil její manžel.

Inspirace pro dnešní dobu

Pražský arcibiskup Stanislav Přibyl ve svém pozdravu k tomuto výročí připomněl, že vzpomínat na významné osobnosti českých dějin neznamená pouze obracet pohled do minulosti. Je to také příležitost znovu objevovat kořeny, ze kterých vyrůstá naše společnost, a hodnoty, které obstály ve zkouškách času.

„Královna Svatava nám může být dnes inspirací svou snahou usmiřovat spory mezi svými syny. V době, kdy mezi nimi vznikaly mocenské konflikty, se pokoušela přispět k jejich smíření. Její příklad nám tak připomíná, jak důležité je hledat cestu k dialogu, porozumění a smíru,“ uvedl arcibiskup.

Toto poselství podle něj souvisí také s Velehradskou výzvou, kterou letos vyhlásili čeští a moravští biskupové. „Kéž nás odkaz královny Svatavy vede k větší odpovědnosti za naši zemi, k úctě k vlastní historii a k vědomí, že každý z nás může svým životem zanechat stopu, která bude mít význam i pro budoucí generace,“ dodal arcibiskup Přibyl.

Výroční program na Vyšehradě

Husitské války vyšehradskou baziliku značně poškodily, a hrob první české královny se proto nedochoval. V bazilice se však nachází relikviářová schrána s ostatky, které podle tradice patří Svatavě a jejímu manželovi Vratislavovi.

S královským párem je spojována také vzácná románská tumba určená pro některého z členů panovnické rodiny, pravděpodobně právě pro královnu Svatavu. Kamenické dílo patří k nejcennějším památkám na vládu Přemyslovců v 11. století. V současnosti je součástí výstavy Přemyslovci. Panovnická dynastie a její doba v Národním muzeu.

Výroční program se uskuteční v neděli 6. září 2026 v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Od 13.00 bude vystavena schrána s ostatky připisovanými Svatavě a Vratislavovi, faksimile Vyšehradského kodexu – evangeliáře zhotoveného ke korunovaci prvního českého královského páru – a vzácně dochované fragmenty královského oděvu z doby Vratislavovy vlády.

V 15.00 přednese historička umění Kateřina Kubínová přednášku věnovanou životu a významu první české královny. Program v 17.00 uzavře zádušní mše svatá doprovázená requiem Václava Holana Rovenského.

Nové prohlídky krovu baziliky

S výročím je spojeno také zahájení pravidelných komentovaných prohlídek historického krovu vyšehradské baziliky, jejíž rozsáhlá oprava byla dokončena letos v červnu. Návštěvníci uvidí prvky zdiva a krovu dokládající stavební vývoj chrámu a zároveň se jim otevřou neobvyklé výhledy na Prahu.

Prohlídky budou určeny malým skupinám s průvodcem a konat se budou každý víkend. Podrobnosti jsou k dispozici na webu vyšehradské baziliky.

Výročí připomene rovněž Královský den na Vyšehradě, který se uskuteční v sobotu 22. srpna a nabídne program věnovaný králi Vratislavovi a jeho manželce Svatavě.

Do 15. října 2026 mohou zájemci navštívit také výstavu Přemyslovci. Panovnická dynastie a její doba v Národním muzeu, která představuje vládu přemyslovského rodu v českých zemích.

Více informací na webu kkvys.cz.