„Naše země chátrá“ – poselství papeže Lva XIV. ke Světovému dni modliteb za péči o stvoření

Ve světě, kde klimatická krize zasahuje nejtvrději ty nejzranitelnější, vyzývá papež Lev XIV. k naléhavé ochraně stvoření a k environmentální spravedlnosti, která sahá až k základům lidské důstojnosti. Ve svém poselství ke Světovému dni modliteb za péči o stvoření, slavenému každoročně 1. září, papež apeluje na celý svět, aby „semínka míru a naděje“ byla zasazena tam, kde dnes roste poušť a utrpení. Letos si tento den připomeneme už podesáté.

Papež ve svém poselství upozorňuje na svět poznamenaný nerovností, chamtivostí a porušováním mezinárodního práva, což vede k odlesňování, znečištění ovzduší, vody i půdy a k dramatickému úbytku biodiverzity. Zmiňuje nárůst extrémních klimatických jevů, které ničí lidská společenství i přírodní prostředí:

„Naše země chátrá. Klima se otepluje a planeta je stále méně obyvatelná. Miliony lidí jsou nuceny opouštět své domovy kvůli rostoucím přírodním katastrofám, vlnám horka, suchu nebo záplavám.“

Lev XIV. varuje, že zatímco chudší části světa nesou největší břemeno klimatických změn, mnozí mocní nadále sledují pouze své krátkodobé ekonomické zájmy. Svatý otec se ostře vymezuje proti konfliktům, které vyvolává boj o přírodní zdroje. Připomíná, že války o půdu, lesy, vodu či suroviny proměňují samotné stvoření ve válečné pole:

„Konflikty ničí životy a mají dlouhodobé lidské i ekologické důsledky. Zvláště domorodé komunity a nejchudší lidé nejvíce trpí, když se příroda mění ve zboží, o které se bojuje.“

Podle papeže se jedná o „bolestné rány způsobené hříchem“, které ohrožují mír a spravedlnost. Znovu zdůrazňuje myšlenku, že člověk byl Bohem ustanoven zahradníkem stvoření, nikoli jeho pánem či dobyvatelem. V duchu encykliky Laudato si’, kterou vydal papež František, vybízí k návratu k péči o společný domov a připomíná, že i z pouště se může stát zahrada, pokud lidé otevřou svá srdce působení Ducha Svatého:

„V Kristu jsme semena naděje a pokoje, která mohou růst i na vyprahlé půdě.“

Papež zdůrazňuje, že péče o životní prostředí není jen záležitostí vědeckých nebo politických řešení, ale hlubokou otázkou víry, morálky a lidské odpovědnosti. Environmentální spravedlnost musí být podle něj neoddělitelnou součástí úsilí o důstojný život pro všechny:

„Chudoba a ekologická degradace jdou ruku v ruce. Nemůžeme usilovat o spravedlnost, pokud nevěnujeme pozornost stvoření.“

Na závěr svého poselství Lev XIV. vyjadřuje naději, že integrální ekologie se stane životní cestou pro stále více lidí a že ze společného úsilí vyklíčí opravdová semena naděje, která budou chráněna a s péčí rozvíjena. Papež vybízí věřící i všechny lidi dobré vůle, aby svou víru a naději přetavili v konkrétní kroky na ochranu našeho společného domova.

Světový den modliteb za péči o stvoření se slaví každoročně 1. září a otevírá období zvané Čas pro stvoření (Season of Creation), které trvá až do 4. října, svátku sv. Františka z Assisi, patrona ekologů. Tento čas je příležitostí k modlitbě, zamyšlení i k praktickým krokům na ochranu životního prostředí.

Zdroj: Vatican News, anglická sekce