Nikaragua: Biskup Álvarez je už rok vězněn místním režimem

Mezinárodní organizace ve svém prohlášení odsuzují porušování lidských práv biskupa z Matagalpy, který byl odsouzen k 26 letům vězení na základě obvinění ze spiknutí proti národní integritě a šíření nepravdivých zpráv. Od loňského roku byl v zemi zaznamenán nárůst pronásledování katolické církve.

Meziamerická komise pro lidská práva (IACHR) a Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva pro Střední Ameriku a anglicky mluvící oblast Karibiku (OHCHR) vyzývají vládu Nikaraguy, aby okamžitě propustila monsignora Rolanda Álvareze, biskupa z Matagalpy, a všechny další osoby svévolně zbavené svobody v zemi, kde již pět let dochází k systematickému porušování lidských práv. Rok po zatčení preláta v oficiálním komuniké, které znovu vydala organizace Sir, obě organizace odsuzují věznění v izolaci ve vězeňském systému Jorge Navarro v Tipitapě - známém jako "La Modelo" -, omezování rodinných návštěv a nedostatečný přístup k lékařské péči a základním lékům. Ve stejných hodinách zveřejnila Nikaragujská biskupská konference na svém facebookovém profilu krátký příspěvek s několika verši ze 6. žalmu: "Neboť Hospodin vyslyšel hlas mého volání. Hospodin vyslyšel mou prosbu, Hospodin se ujal mé modlitby".

Biskup z Matagalpy odsouzen k 26 letům vězení

Biskup Álvarez byl zadržován od 19. srpna loňského roku. Obviněn ze spiknutí proti národní integritě a šíření "falešných zpráv prostřednictvím informačních a komunikačních technologií v neprospěch nikaragujského státu a společnosti", jakož i z neposlušnosti a pohrdání úřady, byl letos 10. února odsouzen k 26 letům vězení za to, že odmítl opustit Nikaraguu a odejít do exilu ve Spojených státech, se zákazem výkonu veřejných funkcí a doživotní ztrátou občanských práv, včetně nikaragujského občanství. Podle organizací jsou kroky namířené proti prelátovi "v rozporu s mezinárodními závazky v oblasti lidských práv, které nikaragua přijala ratifikací americké úmluvy o lidských právech a mezinárodního paktu o občanských a politických právech, zejména pokud jde o zaručení práva na spravedlivý proces, svobodu a osobní integritu".

Pronásledování katolické církve

Od roku 2022 oba mezinárodní orgány zdokumentovaly "nárůst pronásledování katolické církve v Nikaragui prostřednictvím svévolného zadržování, věznění a vyhošťování kněží a řeholních sester ze země bez záruky spravedlivého procesu" a také "vyvlastňování jejich majetku bez práva na správní nebo soudní ochranu", jako je tomu v posledních dnech v případě jezuitské Středoamerické univerzity (UCA), kterou Ortegův režim obvinil z terorismu, a proto jí byl zabaven a zkonfiskován majetek - opatření, kvůli němuž generální představený Tovaryšstva Ježíšova otec Arturo Sosa  18. srpna vyzval k jeho urychlenému stažení. S odvoláním na případ UCA CIDH a OHCHR píší, že toto opatření "ovlivňuje právo na vzdělání, akademickou svobodu, svobodu projevu a právo na práci bezpočtu Nikaragujců".

Sociálně-politická realita Nikaraguy

Od dubna 2018 prochází Nikaragua politickou a společenskou krizí, která se ještě prohloubila po kontroverzních volbách ze 7. listopadu 2021, jež Danielu Ortegovi přisoudily pátý mandát prezidenta země. Mandát poznamenaný střetem s náboženskými autoritami. Do dnešního dne bylo ze země svévolně vypovězeno nejméně 44 členů katolické církve, osm kněží je ve vězení a několik vysokých škol a univerzit bylo zkonfiskováno. Obdrženy byly také informace o případech represí a pronásledování jiných náboženství.