Nové výzkumy Turínského plátna s využitím DNA

Padovská univerzita ve spolupráci s dalšími vědeckými pracovišti se zaměřila na výzkum DNA přítomné na Turínském plátně. Výsledky ukazují na přítomnost této vzácné relikvie v oblasti Blízkého východu, konkrétně v regionu v okolí Mrtvého moře.

Již v roce 2015 proběhl výzkum DNA lidí, kteří zanechali své genetické stopy na Turínském plátně. Podle těchto výsledků lze říci, že 55,6 % genetického materiálu pochází z Blízkého východu a cca 38,7 % z Indie, kdežto ze západní Evropy pouze 5,6 %. Překvapivou přítomnost indických stop lze vysvětlit používáním textilií indického původu na Blízkém východě.

Přítomnost indických artefaktů (v důsledku dálkového obchodu, který Římská říše udržovala) dosvědčuje i rabínská tradice. Ostatně samotný termín pro toto plátno, řecky sindón, etymologicky s Indií souvisí.

Nový výzkum nukleární kyseliny pak prokázal zvláště přítomnost haplogrupy H33, která převládá na Blízkém východě a je typická zvláště pro současnou drúzskou komunitu, ale také pro Židy a Kypřany. Mezi mikroorganismy nalezenými na plátnu pak krom typických mikroskopických „obyvatel“ lidské pokožky byla hojně zastoupena i tzv. halofilní archaea.

Tyto prokaryotní jednobuněčné organismy jsou velmi dobře adaptovány na prostředí s vysokou koncentrací soli. Jejich přítomnost pak ukazuje na fyzickou přítomnost Turínského plátna v oblasti s vysokou salinitou.

Lze tedy na základě těchto výzkumů říci, že Turínské plátno je vyrobeno z indického lnu a značnou dobu zůstávalo na Blízkém východě, velmi pravděpodobně v oblasti nedaleko Mrtvého moře, jehož salinita je ve srovnání s běžnou mořskou vodou desetinásobná až dvacetinásobná. Nový výzkum tedy přidává další argumenty ve prospěch autenticity Turínského plátna.