Od redakčního kávovaru

Listujeme s rodinou knihami, které přinesl Ježíšek, a rozdělujeme je: co skončí na pracovním stole k odpolední kávě, co se odnese na noční stolek a co do dětského pokojíčku.

Do první hromádky určitě přijde novinka Přepište dějiny podruhé. Tento třísetstránkový svazek by se ostatně v posteli držel dost nepohodlně. Podcast Michala Stehlíka a Martina Gromana, ze kterého kniha vychází, sice jako název i znělku využívá výkřik komentátora Roberta Záruby po vítězství hokejistů v Naganu, místo sportu se ale věnuje událostem a postavám novodobých českých dějin. Všímá si zejména toho, kdo, jak a k čemu tato témata použil – zkrátka jak se naše dějiny přepisovaly. Otázky jako: Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Kdo vlastně na Hradě vládne? Zda přepisoval dějiny i takový Masaryk a zda máme rádi své generály? – znějí zvlášť aktuálně!

Na noční stolek putuje šestý a podle autora i závěrečný díl série Aristokratka, která se tentokrát ocitá pod palbou lásky. Vedle už známých i zbrusu nových problémů s podivínskou rodinou a ještě podivnějším personálem restituovaného zámku se teď hlavní hrdinka musí vypořádat také s dilematem, pro kterého ze dvou nápadníků se rozhodnout. Kniha od kastelána milotického zámku Evžena Bočka už v šestém pokračování nezaskočí čtenáře dobře známým stylem a humorem, zápletka i příběhy ale přesto přinesou nejedno překvapení – a oči, které se při večerním čtení únavou už pomalu zavírají, nejednou přinutí zase se doširoka otevřít.

U dětských postýlek se pak mimo jiné ocitá Tanec mezi lusky pomerančovníku od Martiny Dvořákové – vždyť se také na jednom takovém lůžku odehrává. Nemocný chlapec František se v ní každý den seznamuje s nějakým příběhem, který se inspiruje jedním ovocem Ducha Svatého, jak o nich píše sv. Pavel. V závěru se pak od babičky dozvídá, jak mu tyto „plody lusků pomerančovníku“ pomohou: „Dobrý člověk kolem sebe rozdává dobré ovoce… Dobrého člověka poznáš podle toho, že je kolem něj plno lásky, radosti, pokoje, má trpělivost, je laskavý, dobrotivý, věrný, mírný a umí se ovládat.“ S takovou představou by se nejen dětem, ale i nám dospělým mohlo usínat hezky.