Od zahájení Akce K v dubnu uplynulo 73 let

V noci ze 13. na 14. dubna 1950 byla zahájena Akce K. Jednalo se o násilnou likvidaci klášterů a mužských řeholí. V Československu bylo zlikvidováno 219 řeholních domů a internováno či centralizováno 2376 řeholníků.

Počátek akce K (jako kláštery) lze datovat již do dubna roku 1949, kdy na schůzi církevních pracovníků akčních výborů Národní fronty zazněly požadavky na zrušení klášterů. Zákony z října 1949 (tzv. „církevní zákony“) podřídily církve státní moci. Byl zřízen Státní úřad pro věci církevní (SÚC), který dohlížel na fungování církví, uděloval státní souhlas pro vykonávání duchovenské služby a hospodaření církví podřídil státu. Tím se státu podařilo zajistit si vliv na katolické duchovenstvo a jeho službu v pastoraci. Zbývala však ještě jedna složka katolické církve, která nemohla zůstat bez povšimnutí: mužské a ženské řeholní řády a kongregace.

Na samotném předsednictvu ÚV KSČ byla akce připravována od 22. srpna 1949, kdy předsednictvo schválilo na návrh církevní komise, tzv. církevní šestky, plán na soustředění řeholníků. Dalším postupem vůči řeholím byl pověřen SÚC, který pečlivě shromažďoval informace o jednotlivých klášterech v republice. 20. ledna 1950 přijalo předsednictvo ÚV KSČ již konkrétnější plán likvidace mužských klášterů, který se měl uskutečnit ve dvou etapách. 

První etapa akce byla namířena proti nejpočetnějším řádům. V noci ze 13. na 14. dubna 1950 uskutečnila Bezpečnost první plánovanou etapu akce, při které bylo příslušníky SNB, StB a oddíly Lidových milicí v českých zemích obsazeno 75 klášterů. Během akce ozbrojení příslušníci StB, SNB a lidových milic obsadili okolo půlnoci kláštery a řeholní zařízení 7 nejpočetnějších řeholí v Československu, přinutili mnichy vstát a vzít si něco málo osobních věcí a odvezli je do speciálních koncentračních táborů pro mnichy (obvykle se jednalo o tzv. internační, koncentrační či soustřeďovací kláštery). 

Řeholníci byli nezákonně vězněni v internačních táborech, kde vykonávali nucené práce a podrobovali se výchovným politickým školením. Někteří byli postupně přesouvání buďto do vězení, nebo k PTP. Část jejich řádů byla státem formálně rozpuštěna, což však jejich členové většinou odmítli akceptovat. Nijak zvlášť úspěšná nebyla ani nucená politická školení, která měla obrátit řeholníky k marxismu-leninismu a dobrovolnému vzdání se řeholního života, byť někteří (převážně mladí) řeholníci se do civilního života vrátili.

Druhá etapa akce, týkající se zbylých řeholí, proběhla ve dnech 27.–28. dubna 1950. Bezpečnost při ní obsadila dalších 69 klášterů. Akce K měla i nedozírné hospodářské důsledky. Došlo k devastaci řeholních budov i k znehodnocení značného množství inventáře jednotlivých řeholních domů (např. knih a uměleckých předmětů). Na akci K bezprostředně po první etapě navázala akce Ř, která byla zaměřena proti ženským řádům.

Zdroj: ÚSTR, akcek.knihovny.cz