Odpírání péče a léků je skrytou eutanazií, řekl papež František

Ve čtvrtek 13. dubna přijal papež František v konzistorním sále Apoštolského paláce Náboženské sdružení sociálně zdravotních ústavů (Aris). Před shromážděním křesťanského zdravotnického personálu papež podrobně popsal poslání církevních nemocnic, které spočívá v úctě a důstojnosti k člověku až po povinnost péče a duchovní pomoci. Nedostatek péče a léků je podle papeže skrytou eutanazií.

Fotogalerie

2

Církevní zdravotní péče má v Itálii staletou historii. „Církev prostřednictvím zdravotnictví vykonává mnoho tím, že naslouchá chudým, slabým a opuštěným lidem ve společnosti a pečuje o ně," řekl Svatý otec. Připomněl také ústřední postavení nemocného člověka v celé jeho důstojnosti.

Papež hovořil dále o tom, co nazývá "návratem zdravotní chudoby'", která podle něj nabývá v Itálii velkých rozměrů zejména v regionech, které se vyznačují obtížnější socioekonomickou situací. „Existují lidé, kteří se kvůli nedostatku prostředků nemohou léčit," říká papež. Dále připomenul velmi dlouhé čekací listiny, a to i na neodkladná a nezbytná vyšetření a rostoucí potřebu komplexní péče. Jeho pohled opět směřuje zejména k tíživé situaci starších lidí a k tomu František dodává: „Starší člověk musí užívat léky, které potřebuje a pokud mu je z důvodu úspory peněz nebo z jiného důvodu nepodají, jedná se o skrytou a postupnou eutanazii. Každý člověk má právo na péči a léky“.

Pro papeže je zřejmé, že dnes existují jiné možnosti péče pro ty, kteří mají finanční prostředky než ti nejchudší. „Církevní nemocnice mají především poslání starat se o ty, kteří jsou ekonomicky znevýhodněni a nemají finanční prostředky na lékařskou péči“.

Křesťansky inspirované zdravotnictví má povinnost hájit právo na péči zejména těch neslabších vrstev společnosti a upřednostňovat místa, kde lidé nejvíce trpí a kde je o ně nejméně postaráno. To může vyžadovat přeměnu stávajících služeb na nové. Realita je složitá a bude možné jí adekvátně čelit pouze tehdy, pokud budou mít církevní zdravotnické instituce odvahu se spojit, vyhnout se jakémukoli duchu konkurence, sjednotit své dovednosti a zdroje a založit i nové právní subjekty. „Nebojte se prošlapávat nové cesty, riskujte“, řekl papež.

Nakonec papež vyzval shromážděné zdravotníky, aby doprovázeli nemocné s komplexní pozorností, která nezanedbává duchovní a náboženskou pomoc jak nemocným, tak jejich rodinám. I v této oblasti musí jít zdravotnická zařízení inspirovaná křesťanstvím příkladem. „Nikdo, nikdo by se neměl v nemoci cítit osamocen! Naopak, každý musí být podporován ve svých otázkách o smyslu života a musí se mu pomáhat, aby s křesťanskou nadějí prošel někdy dlouhou a únavnou cestou nemoci," uzavřel svoji promluvu Svatý otec.