Papež Lev XIV. se ve dnech 25.–28. září vydá na apoštolskou cestu do Francie. Její závěrečná etapa v Metách bude věnována také evropským tématům a na setkání s papežem byli pozváni benediktinští opati. Podle opata Geoffroye Kemlina ze Solesmes to bude příležitost připomenout duchovní roli benediktinů při utváření Evropy.
Francouzský opat připomíná, že benediktini formovali Evropu modlitbou. Kdekoli se usadili, slavili stejnou římskou liturgii. Věděli, že tato chvála Boha skutečně proměňuje svět a činí nás šťastnými. Již zde na zemi zakoušíme radost nebes a vyzařujeme ji do svého okolí. To je jádro svědectví benediktinů, kteří evangelizovali Evropu slavením liturgie. Zdůrazňuje, že také papež je k tomuto aspektu života církve velmi citlivý. „Ví, že modlitba je hnací silou hluboké proměny našeho okolí. Sám to zažil jako augustiniánský řeholník v Latinské Americe,“ říká opat ze Solesmes.
Když hovoří o přínosu benediktinů k utváření Starého kontinentu, připomíná, že zachovali to nejlepší z řecko-římského dědictví. Byli mostem spojujícím antiku se středověkem. Díky neúnavné práci opisovačů předali kulturu a obohatili ji evangeliem.
Francouzský benediktin připomíná, že se blíží 1500. výročí vzniku Řehole sv. Benedikta (529) a založení opatství na Monte Cassino (530). To se časově shoduje s výročím uzavření athénské akademie (529). Konec pohanského starověku a začátek křesťanské Evropy nastaly ve stejném roce. Řeholní pravidla sv. Benedikta ohlašovala příchod křesťanské moudrosti založené na pokoře, chvále Boha, bratrském životě a otevřenosti vůči bližnímu.
Opat ze Solesmes zdůrazňuje, že povolání benediktinů je stále stejné: „Jistě je nás méně než kdysi, ale naše role zůstává klíčová ve světě žíznícím po duchovnosti a společenství. Naším mottem je ‚Pax‘: pokoj. Život v komunitě s bratry, které jsme si nevybrali a z nichž každý má svůj silný charakter, nás zavazuje k tomu, abychom byli rozsévači pokoje!“