Osm set let katedrály sv. Michaela a sv. Gudily v Bruselu

V sobotu 11. ledna 2026 si církev v Belgii připomene významné jubileum:800 let od založení katedrály sv. Michaela a sv. Gudily v Bruselu, jednoho z nejdůležitějších sakrálních stavebních počinů středověké Evropy a duchovního centra dnešní arcidiecéze mechelensko-bruselské. Při této příležitosti jmenoval papež kardinála Pietra Parolina, státního sekretáře Svatého stolce, svým legátem pro jubilejní slavnost. Kardinál Parolin tak bude papeže oficiálně zastupovat při hlavních oslavách.

Kořeny dnešní katedrály sahají hluboko do minulosti. Již kolem roku 1000 zde stál románský kostel zasvěcený sv. Michaelu archandělovi, patronu Bruselu. Místo nebylo zvoleno náhodně, nacházelo se na důležité křižovatce obchodních cest spojujících oblasti dnešního Německa a Francie. Roku 1226 zahájil brabantský vévoda Jindřich II. stavbu nového, reprezentativního chrámu v gotickém stylu. Výstavba probíhala po několik staletí a postupně vznikla monumentální stavba, která se stala architektonickou dominantou města a symbolem křesťanské tradice v regionu. Chrám je zasvěcen sv. Michaelu archandělovi a sv. Gudile, místní světici ze 7. století, jejíž kult je s Bruselem úzce spojen.

Katedrála dnes nese titul konkatedrály arcidiecéze mechelensko-bruselské a je místem významných liturgických i společenských událostí. Konají se zde biskupská svěcení, státní bohoslužby i slavnosti s mezinárodním přesahem, což je dáno specifickou rolí Bruselu jako evropské metropole. Jak zaznívá i v papežském poselství, jubileum je především o výzvě k duchovní obnově. Stavba chrámu z kamene má být obrazem živého chrámu, jímž jsou sami věřící – spojení vírou, formovaní svátostmi a nesení především láskou, která dává církvi jednotu a smysl.

Oslavy výročí jsou chápány jako příležitost znovu objevit význam sakrálního prostoru v dnešní společnosti a připomenout, že krása chrámu (jeho průčelí, vitráže i kamenné zdi) má vést k růstu vnitřní krásy lidského srdce.