Papež Lev: Další konzistoř bude v červnu, pořádat se bude každoročně

Na závěr druhého dne mimořádné konzistoře 8. ledna papež Lev XIV. vyjádřil přání pokračovat v nastoupené cestě a navázat na podněty vzešlé z generálních kongregací, které předcházely konkláve. Zároveň potvrdil konání církevního shromáždění v říjnu 2028. O průběhu dopoledních i odpoledních jednání informovali na tiskovém brífinku kardinálové Stephen Brislin z Jižní Afriky, Pablo David z Filipín a Luis José Rueda Aparicio z Kolumbie.

První zasedání mimořádné konzistoře skončilo ve středu 8. ledna večer, přičemž další setkání bylo již stanoveno na červen, v období kolem slavnosti svatých Petra a Pavla. Svatý otec tuto informaci osobně oznámil ve svém závěrečném projevu při třetím a posledním jednání kardinálského kolegia ve čtvrtek odpoledne. Konzistoře se zúčastnilo celkem 170 kardinálů, volitelů i nevolitelů.

Papež vysvětlil, že dvoudenní setkání odpovídá požadavkům, které zazněly během generálních kongregací před konkláve, a vyjádřil přání pořádat konzistoře pravidelně každý rok. Podle jeho představ by tato shromáždění měla trvat tři až čtyři dny. Ve svém projevu označil právě skončenou konzistoř za „předzvěst naší budoucí cesty“.

Lev XIV. rovněž potvrdil církevní shromáždění plánované na říjen 2028, jehož konání bylo oznámeno již letos v březnu.

Poděkování a blízkost nepřítomným

Na závěr papež poděkoval všem přítomným za účast a podporu, se zvláštním uznáním starším kardinálům, kteří do Vatikánu přicestovali navzdory obtížím. „Vaše svědectví je cenné,“ uvedl. Zároveň vyjádřil duchovní blízkost kardinálům z různých částí světa, kteří se konzistoře nemohli zúčastnit: „Jsme s vámi a jsme vám blízko.“

„Netechnickou synodalitou“ označil papež Lev zkušenost z dvou dnů konzistoře. Hovořil o hluboké harmonii a společenství, které byly umožněny zvolenou metodikou zaměřenou na lepší vzájemné poznání, a to s ohledem na rozmanité prostředí a zkušenosti jednotlivých účastníků. Z této zkušenosti vyplynul odkaz na Druhý vatikánský koncil jako základ cesty a obnovy církve. Zároveň zaznělo upozornění, že další dvě navržená témata, o nichž shromáždění včera nehlasovalo – liturgie a Praedicate evangelium – s koncilem úzce souvisejí a nesmějí být opomenuta.

Ze strany papeže i všech členů kardinálského kolegia zaznělo v závěru pečlivé hodnocení globální situace, jež činí reakci církve „o to naléhavější“. Tato církev se obrací především k místním církvím, které trpí v důsledku válek a násilí.

Myšlenka na Venezuelu

Přestože témata konzistoře byla zcela odlišná, synodalita a misie ve světle Evangelii gaudium, zazněla také zvláštní reflexe, zejména ze strany latinskoamerických kardinálů, věnovaná situaci ve Venezuele. Tuto myšlenku vyjádřil kardinál Luis José Rueda Aparicio, arcibiskup Bogoty v Kolumbii, během večerní tiskové konference, na níž vystoupili rovněž kardinál Stephen Brislin, arcibiskup Johannesburgu v Jižní Africe, a kardinál Pablo David, biskup Kalookanu na Filipínách.

Kolumbijský kardinál připomněl slova papeže pronesená při modlitbě Anděl Páně 4. ledna, den po dramatických událostech, kdy papež Lev XIV. vyjádřil znepokojení nad situací ve Venezuele a ujistil o podpoře dialogu a hledání konsenzu. Zároveň vyzval k míru, míru neozbrojenému a odzbrojujícímu, který usiluje o sjednocení národů v úctě k lidským právům a státní suverenitě.

„Toto nedělní poselství udalo tón mým úvahám během těchto dnů,“ uvedl kardinál Luis José Rueda Aparicio. Přestože nešlo o oficiální téma konzistoře, bylo podle něj „nevyhnutelné“, aby členové kardinálského kolegia pociťovali znepokojení nad tím, co se děje, kladli si otázky ohledně dalšího směřování, proměn geopolitiky Latinské Ameriky i role církve při doprovázení obyvatelstva. Venezuela je podle jeho slov otázkou, „kterou nosíme v srdcích, která nás všechny tíží a u níž si přejeme, aby se v blízké budoucnosti vyvíjela co nejlépe“.

Žít synodalitu jako „společníci na cestě“

Tři kardinálové následně informovali o tématech i celkové atmosféře jednání, které začalo dopoledne a pokračovalo odpoledne. Průběh konzistoře byl prokládán chvílemi zpěvu a modlitby, přičemž polední přestávka se konala v atriu Auly Pavla VI. Uvedli také, že papež byl jednání osobně přítomen a každému z účastníků předal pamětní medaili svého pontifikátu.

V jazykových skupinách se diskuse soustředily především na synodalitu a na potřebu žít ji jako skuteční „společníci na cestě“. Tento přístup má podle kardinálů nacházet odraz ve výkonu autority, ve formaci i v práci apoštolských nunciů a má být uskutečňován také v římské kurii, a to s důrazem na „větší přesah do světa“. Pozornost byla věnována rovněž exhortaci Evangelii gaudium papeže Františka, textu, který „nevypršel“ s předchozím pontifikátem, ale nadále představuje výzvu pro diecéze, římskou kurii i samotného papeže.

Celkem vzniklo dvacet pracovních skupin: jedenáct zahrnovalo kardinály bez volebního práva a devět kardinály s volebním právem – diecézní ordináře a apoštolské nuncie dosud ve službě, upřesnil ředitel Tiskového střediska Svatého stolce Matteo Bruni.

„Papež si dělal poznámky, byl velmi pozorný.“

Kardinál Brislin popsal svoji zkušenost jako „velmi obohacující“ díky různým perspektivám, které umožnily prohloubit porozumění potřebám světa, a tím i příležitost navzájem se lépe poznat. Uvedl, že skutečnost, že se v červnu uskuteční nové setkání, je známkou toho, že Svatý otec bere velmi vážně skutečnost, že mu můžeme pomoci v jeho roli nástupce Petra.

„Osm měsíců po konkláve nás papež chtěl svolat, aby nás vyslechl,“ zopakoval kardinál Rueda. To „nás posiluje v poslání církve“. Kardinál David hovořil pochválil formát jednání a rozhovory v Duchu, díky kterým mohl každý dostat slovo, a ocenil skutečnost, že papež „více naslouchal než mluvil“. „Dělal si poznámky, byl velmi pozorný; jeho příspěvky byly pro nás všechny velmi obohacující.“

Důležitost vzájemného poznávání

Novináři se následně ptali, jaké skutečně nové prvky konzistoř přinesla, vzhledem k tomu, že mnohá z probíraných témat byla již podrobně rozpracována během dvou zasedání synody o synodalitě. Kardinál Stephen Brislin v odpovědi zdůraznil, že novost nelze hledat „pouze v diskusích“, ale především v samotné „příležitosti vzájemně se poznat a naslouchat si“.

„To je důležité,“ uvedl, „protože pocházíme z různých částí světa; někteří jsou novými kardinály, jiní tuto službu vykonávají již dlouhou dobu.“ Papež podle něj usiluje o skutečně kolegiální styl vedení: „Chce naslouchat, chce čerpat ze zkušeností a znalostí kardinálů z různých částí světa, protože mu to může pomoci vést církev.“ Profily účastníků jsou podle jeho slov rozmanité, přesto se práce odehrávala „v harmonii, která není uniformitou“, dodal kardinál Luis José Rueda Aparicio.

Laici a ženy

V této souvislosti se novináři dotkli také otázky účasti laiků a role žen v církvi. Kardinál Pablo David k tomu poznamenal: „Jak bychom mohli neuznat roli žen a jejich služby v církvi?“ Podle jeho slov je téma žen „stálým předmětem zájmu“ a připomněl rovněž nedávno zveřejněné výsledky Komise pro studium ženského jáhenství.

Filipínský kardinál se dotkl i problému klerikalismu a znovu otevřel myšlenku „kněžství“ Božího lidu, která vychází z Druhého vatikánského koncilu. „Mluvíme o Těle církve,“ uzavřel. „Máme Hlavu církve, ale nejen Hlavu; máme také Tělo. Lidé mají právo a schopnost podílet se na životě a poslání církve.“