Papež Lev opět vedl polední modlitbu

V neděli 18. října, v den po svém návratu z polikliniky Gemelli, se papež Lev XIV. vrátil k pravidelné polední modlitbě Anděl Páně. Vedl ji z okna Apoštolského paláce. V krátkém úvodu vyšel z dnešního evangelia, příběhu se známou Ježíšovou odpovědí farizeům (Mt 22,15–21).

„Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu,“ odpověděl Ježíš farizeům a herodovcům, kteří se jej pokoušeli dostat do léčky. Jsou to „jedna z nejznámějších Ježíšových slov, která je třeba chápat v kontextu, v němž byla vyřčena“, připomněl papež Lev, a také „velmi chytrá odpověď“.

Ježíš v evangeliu představuje „Boha, který se nebojí vstoupit do historie a mít v ní své místo“, vysvětlil papež. Boží království neruší oprávněnou lidskou autoritu, „nesnímá zodpovědnost z člověka“. Pán však připomíná, že je to právě Boží království a jeho spravedlnost, o něž je třeba usilovat především (srov. Mt 6,33).

Ti, kdo chytali Ježíšovi léčku, jej oslovují jako „pravdomluvného, který učí cestě k Bohu podle pravdy“. Nemyslí to upřímně a v dobrém, přesto však, upozorňuje papež Lev, „jsou jejich slova překvapivě trefná“, protože vystihují, co znamená „dávat, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu“: znamená to „být pravdivý, svobodný od otrockého strachu či pokrytectví, svobodný pro konání dobra“, vysvětlil Lev XIV.

Po modlitbě Anděl Páně zmínil Lev XIV. dnešní 100. Světový den misií a pozval k zamyšlení, jak se v uplynulém století misijní dílo rozvíjelo. Poděkoval také všem, kdo o něj pečovali na poliklinice Gemelli, i těm, kdo jej doprovázeli v modlitbě. „Byla to pro mě zvláštní zkušenost mimořádné blízkosti všem, kdo se ve svých životech potýkají s nemocí a utrpením,“ doplnil papež Lev. „Nyní se postupně vrátím ke svým povinnostem – s Boží pomocí a s vašimi modlitbami.“

zdroj: vatican.va