Papež Lev XIV. uzavřel 7. ledna první část setkání s kardinály po práci v jazykových skupinách v aule Pavla VI. Poděkoval jim za výběr dvou témat – synodality a evangelizace – a zdůraznil, že ani ostatní okruhy nezůstávají stranou.
„Děkuji vám za tento výběr; další okruhy zůstávají otevřené. Existují velmi konkrétní otázky, jimiž se budeme muset ještě zabývat.“
Na závěr prvního dne mimořádné konzistoře, papež Lev vyzval přibližně 170 přítomných kardinálů ke spolupráci a vzájemné podpoře. „Je pro mě důležité vědět, že se na vás mohu spolehnout. Právě vy jste mě povolali k této službě, a proto považuji za důležité, abychom spolupracovali, společně rozlišovali a hledali to, co od nás Duch Svatý žádá.“
Synodalita, evangelizace a misijní poslání církve ve světle Evangelii gaudium byly vybrány většinou účastníků ze seznamu témat, který zahrnoval rovněž liturgii a apoštolskou konstituci Praedicate Evangelium. Papež se sice přímo neúčastnil práce v jazykových skupinách, byl však přítomen plenárnímu zasedání, na němž devět tajemníků jednotlivých skupinek, složených z kardinálů mimo římskou kurii, ve stručných vystoupeních představilo výsledky své práce a vysvětlilo důvody výběru těchto témat.
Na závěr jednání papež kardinálům poděkoval za dosavadní práci i za rozhodnutí, k němuž jednotlivé skupiny dospěly. Zdůraznil přitom, že „jedno téma nelze oddělit od druhého“.
„Chceme být církví, která se nedívá jen sama na sebe, ale je misijní a obrací se k druhým.“ Papež rovněž připomněl, že smyslem existence církve nejsou struktury ani samotní kardinálové, biskupové či duchovní, ale hlásání evangelia. Synodalita podle něj vyjadřuje společné hledání cest, jak být misijní církví v dnešním světě, zatímco Evangelii gaudium vybízí k hlásání kerygmatu, evangelia s Kristem v centru.
„To je naše poslání,“ zdůraznil. Zároveň znovu ujistil, že ostatní témata nebyla odsunuta stranou, a vyjádřil přání, aby se každý kardinál cítil svobodný vstupovat do pokračujícího dialogu a procesu společného rozlišování.
Ve svém závěrečném pozdravu Svatý otec připomněl slova jednoho z tajemníků, že samotná cesta byla stejně důležitá jako dosažený výsledek. Právě tuto zkušenost kolegiality považuje za jeden z hlavních plodů konzistoře. Podle jeho slov jde o svědectví církvi i světu o touze kráčet společně a naslouchat Duchu Svatému – i za cenu dlouhé cesty, kterou někteří účastníci museli absolvovat.
Papež se v závěru vrátil k otázce, kterou položil již ve své homilii při slavnosti Zjevení Páně: „Je v naší církvi život?“ „Jsem přesvědčen, že ano,“ odpověděl. Zároveň však vyzval k dalšímu hledání a varoval před postojem, že vše je hotové a není třeba nic měnit.
Zdroj: Vatican News – anglická sekce