Papež Lev XIV.: Odpuštění není jednorázový čin, ale cesta uzdravení

Papež Lev XIV. během úterní modlitební vigilie s věřícími z katalánských diecézí, která se konala na Olympijském stadionu v Barceloně, reagoval na svědectví tří mladých lidí. Mladá žena jménem Desiré se svěřila s bolestným příběhem poznamenaným domácím násilím, závislostí a odloučením od rodiny a položila papeži otázku, jak odpustit otci, který se pokusil zabít její matku, a jak se smířit s Bohem.

Desiré vyrůstala v chudé čtvrti Barcelony. Když byla malá, její otec se pokusil zavraždit její matku. Té zachránil život mladý muž, který při zásahu sám zemřel. Otec skončil ve vězení, matka propadla drogám a Desiré byla v deseti letech umístěna do zařízení pro děti a mládež. Právě tam poprvé zakusila přijetí, rodinné zázemí a také víru v Ježíše Krista, která ji přivedla ke křtu.

Přesto přiznala, že i po letech zápasí s odpuštěním. „Jak mohu odpustit svému otci, že mě málem připravil o maminku? A jak se mohu skutečně smířit s Bohem?“ zeptala se Svatého otce.

Lev XIV. nejprve reagoval na otázku, kterou si Desiré kladla od dětství: kde byl Bůh uprostřed utrpení, násilí a rodinného rozvratu. Podle něj je však třeba rozšířit perspektivu a neptat se pouze, kde byl Bůh, ale také co se stalo s člověkem a společností. Připomněl, že násilí páchané v rodinách, zneužívání a útoky proti ženám nejsou Božím dílem, ale důsledkem lidských rozhodnutí, sobectví a neschopnosti respektovat důstojnost druhých.

„Nemůžeme Bohu přičítat to, co bylo svěřeno naší odpovědnosti,“ zdůraznil papež. „Jestliže existuje násilí, jestliže převládá sobectví a dokonce i láska mezi členy rodiny se mění v nenávist, musíme zkoumat dynamiku naší společnosti, kulturu individualismu a pokušení k násilí – nikoli Boha.“

Druhou část své odpovědi věnoval tématu odpuštění. Zdůraznil, že odpuštění není okamžitý čin ani povinnost, kterou lze splnit na povel. „Musíme se naučit vnímat odpuštění jako součást procesu a cesty,“ řekl. Podle něj člověk často není schopen odpustit vlastními silami a potřebuje nejprve zakusit Boží odpuštění a nechat Boha uzdravovat svá vnitřní zranění.

„Postupujeme malými kroky směrem k odpuštění. Smíření s minulostí je postupné,“ uvedl Lev XIV. a dodal, že Bůh může postupně proměňovat bolest, hněv a zášť v milosrdenství a soucit.

Svatý otec zároveň upozornil, že odpuštění neznamená vždy návrat k předchozímu vztahu, zvláště tam, kde došlo k násilí. „Můžeme si zachovat dobrý postoj srdce vůči druhému člověku, odmítnout nenávist a pomstu, snažit se napravit vztah do té míry, do jaké je to možné, a třeba se za něj modlit,“ vysvětlil.

Na závěr povzbudil všechny, kdo nesou bolestné vzpomínky a zranění z minulosti, aby neztráceli naději. Bůh podle něj dokáže postupně uzdravovat lidské rány a vést člověka ke smíření se sebou samým, s druhými i s Bohem.

Zdroj: ZENIT