Papež Lev XIV. promluvil k účastníkům tradičního Vánočního koncertu Cappella musicale Sistina. Ve svém poselství vyzdvihl jedinečnou schopnost hudby a zpěvu otevírat lidské srdce tajemství Vánoc a připomněl, že radost z narození Spasitele je od počátku neoddělitelně spjata s chválou a zpěvem.
Svatý otec poděkoval členům Sixtinské kapely za to, že prostřednictvím hudby umožnili posluchačům znovu se ponořit do betlémského tajemství. Zvláštní uznání vyjádřil vedení sboru a těm, kteří se věnují práci s dětskými zpěváky.
„Neexistují Vánoce bez zpěvu,“ zdůraznil papež. Připomněl, že narození Krista je po celém světě – ve všech jazycích a kulturách – slaveno hudbou. Není to podle Svatého otce náhoda: už evangelium svědčí o tom, že narození Ježíše provázela andělská chvála „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle“.
Prvními svědky tohoto „vánočního koncertu“ byli podle papežových slov betlémští pastýři, kteří se po setkání s narozeným Spasitelem vraceli oslavujíce Boha. Svatý otec s jemnou nadsázkou dodal, že si je rád představuje, jak při tom možná i zpívali nebo hráli na jednoduché pastýřské nástroje.
Papež však upozornil i na jiný prostor, kde se v oné svaté noci rozezněla nebeská hudba – na srdce Panny Marie. Právě ona je podle něj vzorem tichého, pozorného naslouchání Božímu hlasu. Věřící vybídl, aby se od ní učili vnitřnímu usebrání a ochotě přijmout svou roli v „partituře života“, kterou pro každého člověka píše sám Bůh.
Závěrem papež věnoval koncert dětem, které v mnoha částech světa prožily Vánoce bez bez hudby, bez základních podmínek pro důstojný život a bez pokoje. Vyjádřil přání, aby Bůh vyslyšel jejich tichý nářek a skrze přímluvu Panny Marie daroval světu spravedlnost a mír.
Na závěr všechny vyzval ke společném zpěvu Otče náš a všem přítomným popřál požehnaný nový rok.