V neděli 30. listopadu přistálo letadlo s papežem na mezinárodním letišti Rafika Haririho v Bejrútu krátce po 13. hodině místního času. Slavnostního přivítání se zúčastnili prezident republiky, předseda parlamentu, předseda vlády a maronitský patriarcha. Dvě děti v tradičních oděvech přinesly Svatému otci květiny, chléb a vodu – gesto, které v místní kultuře symbolizuje pohostinnost a požehnání.
Po příjezdu do prezidentského paláce Baabda následovalo soukromé setkání s hlavou státu, po němž papež pronesl svůj první projev na libanonské půdě před zástupci státu, občanské společnosti a diplomatického sboru. Ve svém poselství zdůraznil tři postoje, které považuje za zásadní pro obnovu země zmítané válkou, chudobou a hlubokou sociální krizí: odolnost, smíření a rozhodnutí zůstat. Připomněl, že libanonský národ se v minulosti opakovaně dokázal postavit na nohy, že pravdivé smíření vyžaduje společné uzdravení paměti, a že budoucnost Libanonu potřebuje lidi, kteří budou ochotni v zemi žít a tvořit. Zvlášť vyzval k jednotě všech složek společnosti – křesťanů i muslimů – a ocenil roli žen jako tichých a trpělivých nositelek pokoje.
Po sérii oficiálních setkání navštívil papež Lev XIV. zahrady prezidentského paláce, kde společně s prezidentem Aounem pokropil mladý cedr, jenž bude v příhodném počasí zasazen jako „cedr přátelství“. Cedr, symbol libanonské identity, nese podle papeže znamení naděje uprostřed těžkostí, kterými země prochází. Poté vstoupil do slavnostního sálu „25. května“, kde pokračovalo jeho setkání s představiteli politického života, kultury a diplomatického sboru.
Večer se papež rozhodl ještě před návratem do nunciatury navštívit klášter karmelitánek v Harisse. Každou sestru osobně pozdravil a připomněl tři slova, která označil za oporu jejich povolání: pokora, modlitba a oběť.
Nedělní program tak spojil duchovní blízkost trpící zemi, výzvu k míru a smíření i osobní gesta podpory, která jsou jedním z hlavních rysů apoštolské cesty papeže Lva XIV. do Libanonu.
Zdroj: Vatican News italská a francouzská sekce