Papež: Majetek Svatého stolce má všeobecné určení, orgány a instituce jsou jeho správci, nikoli vlastníky

Cílem papežova nového dokumentu daného formou motu proprio je objasnit církevně veřejnou povahu statků nabytých kuriálními institucemi a subjekty spojenými se Svatým stolcem: "Používají je nikoli pro sebe, jako soukromí vlastníci, nýbrž jménem a z pověření papeže k naplňování svých institucionálních cílů, obecného blaha a ve službě všeobecné církvi."

Nemovitý i movitý majetek Svatého stolce má "všeobecné určení" a instituce a subjekty, které jej získaly nebo které jej jako takový zaregistrovaly, jsou jeho "správci", nikoli "soukromými vlastníky, kteří jednali a musí vždy jednat jménem a z pověření papeže". František to vyzdvihuje v motu proprio "Přirozené právo", podepsaném 20. února, ale zveřejněném dnes, v němž s odkazem na kánony 1254 a 1255 kanonického práva objasňuje církevně veřejnou povahu statků nabytých kuriálními institucemi a subjekty spojenými se Svatým stolcem.

"Přirozené, na světské moci nezávislé právo Svatého stolce nabývat časné statky je jedním z nástrojů, které s podporou věřících, obezřetnou správou a vhodnou kontrolou zajišťují, že Apoštolský stolec může působit v dějinách, v čase a prostoru, pro účely vlastní církvi a s nezávislostí, která je nezbytná pro plnění jeho poslání," uvádí se v papežském dokumentu.

"Všeobecné určení majetku Svatého stolce mu přisuzuje církevně veřejnou povahu," vysvětluje se dále v textu, v němž se zdůrazňuje, že: "Subjekty Svatého stolce jej nabývají a užívají nikoli pro sebe, jako soukromý vlastník, ale ve jménu a z pověření papeže k uskutečňování svých institucionálních cílů, které jsou rovněž veřejné, a tedy pro obecné dobro a ve službě všeobecné církve."

Jinými slovy, subjekty a instituce, které tyto statky získaly a na které byly z důvodu dodržování občanskoprávních předpisů zaregistrovány, o ně musí pečovat "s obezřetností, kterou vyžaduje správa obecného dobra, a podle pravidel a kompetencí, které si Svatý stolec udělil", a to nejnověji apoštolskou konstitucí Praedicate evangelium a ještě dříve "dlouhou cestou" ekonomických a správních reforem, do jejichž řady spadá i nový dokument.

Motu proprio tedy nemění kompetence ani nediktuje nová pravidla, ale potvrzuje základní princip týkající se veřejné povahy statků a role kuriálních institucí a souvisejících subjektů: "Veškerý majetek, movitý i nemovitý, včetně peněz a cenných papírů, který byl nebo bude jakýmkoli způsobem získán kuriálními institucemi a subjekty spojenými se Svatým stolcem, je církevním veřejným statkem a jako takový je vlastnictvím Svatého stolce jako celku, a proto patří nezávisle na světské moci do jeho jednotného, nedělitelného a svrchovaného majetku," uvádí první odstavec motu proprio.

Proto "si žádná instituce nebo subjekt nemůže nárokovat soukromé a výlučné vlastnictví nebo nárok na statky Svatého stolce, neboť vždy jedná a musí jednat jménem a za účelem Svatého stolce jako celku, chápaného jako jednotná morální osoba, a zastupovat jej pouze tam, kde to vyžaduje a dovoluje občanské právo".

Tato zásada má být vodítkem pro jednání celého Svatého stolce a vyzývá všechny k úsilí o společné dobro a k odpovědnosti, kterou s sebou nese správa církevních veřejných záležitostí, a připomíná, jaký je účel časných statků Svatého stolce, které jsou veřejnými statky církve neoddělitelně určenými ke sledování jejích cílů, a nikoli pouze cílů jednotlivého subjektu, jemuž jsou svěřeny.

Nový dokument rovněž upřesňuje, že se "nic nemění" na majetku právnických osob, tj. nadací a subjektů, které jsou spojeny se Svatým stolcem a zapsány v seznamu Statutu Rady pro ekonomiku a které mají sídlo ve Vatikánském městském státě. Vydáním motu proprio z 5. prosince 2022 již bylo vyjasněno, že jejich majetek rovněž patří Svatému stolci. Také toto nynější opatření je v souladu s reformami, které papež vytyčil apoštolskou konstitucí Praedicate Evangelium a předtím dlouhou cestou hospodářských a správních reforem.