Papež: Mezi dílem člověka a AI je ontologický rozdíl, nikoli pouze estetický

Umění nebylo nikdy pro církev druhořadé. Dokáže totiž zviditelnit to, co je neviditelné, a vyjádřit touhy lidského srdce, které hledá pravdu a Boha – řekl Lev XIV. při audienci pro umělce pozvané do Vatikánu Dikasteriem pro kulturu a vzdělávání. Poukázal na význam kultury v době umělé inteligence. Algoritmy pouze kopírují to, co již bylo vytvořeno, postrádají lidskou jiskru. „Společně s vámi,“ řekl papež umělcům, „chceme chránit velkolepé lidství.“

Umění chrání velké otázky lidského srdce – někdy podobné výkřiku, častěji však šepotu – a umožňuje je slyšet, vidět a sdílet. Lev XIV. se odvolal na slavná slova sv. Augustina: „Naše srdce je neklidné, dokud nespočine v Tobě.“ Je to, jak poznamenal, „nesmrtelné svědectví o neklidu lidského srdce hledajícího pravdu“.

Umění dává hlas neklidu lidského srdce

„Umění, je-li autentické,“ řekl papež, „je oživováno tímto neklidem. Proto pro církev umění nikdy nebylo něčím druhořadým, ale zásadním místem naslouchání, kde lze poznat touhy a rány lidstva, jeho touhu po kráse, spravedlnosti a míru, jeho hledání smyslu.“

Papež připomněl také slova sv. Pavla VI. ze setkání s umělci během II. vatikánského koncilu a potvrdil, že církev i nadále potřebuje umění, aby se svět ducha, to, co je neviditelné a nevyslovitelné, stalo přístupným a srozumitelným, aby se dotýkalo srdce.

Lev XIV. také poukázal na zvláštní význam umění a kultury v naší době, v éře umělé inteligence. Poznamenal, že žijeme v éře vyhledávačů, které nám během vteřiny nabízejí tisíce odpovědí. Nepřinášejí nám však nic nového a říkají to, co chceme slyšet.

Hrozbou není jen cenzura, ale i zploštění

„V éře techniky a konzumu již není velkou hrozbou jen cenzura, ale i zploštění; nejen vnucené ticho, ale i hluk, který znemožňuje naslouchání,“ řekl Svatý otec. Zdůraznil, že umění je jiným druhem „vyhledávače“. Neindexuje, ale má klást otázky, soustředit pozornost, nespokojit se s pouhým souhrnem faktů, nýbrž jít hlouběji a „hledat nit, která spojuje“. Takové umění, které se nesmíří se „zploštěním“, které upoutá pohled a nutí zastavit se před tím, co nelze konzumovat, je formou kulturní a duchovní regenerace.

Umělé inteligenci chybí jiskra lidskosti

Papež poznamenal, že dnes je naléhavé také jasně rozlišovat mezi uměním, které je dílem člověka, a výtvory umělé inteligence, generovanými na základě milionů obrazů vytvořených jinými. Mezi díly člověka a umělé inteligence existuje ontologický rozdíl, nikoli pouze estetický. Algoritmům chybí jiskra lidskosti. A kultura a umění, jsou-li autentické, tuto jiskru chrání.

Lev XIV. na závěr ujistil, že církev si umělců váží a chce s nimi spolupracovat, aby společně chránili velkolepé lidství, které nám bylo svěřeno.