Papež odpověděl ženě, která se pokusila o sebevraždu: „Bůh utrpení nechce“

Papež Lev XIV. během úterní modlitební vigilie s věřícími z katalánských diecézí, která se konala na Olympijském stadionu v Barceloně, reagoval na svědectví ženy, která se po letech zápasu s depresí pokusila ukončit svůj život. Ve své odpovědi zdůraznil, že církev nesmí psychické utrpení zlehčovat ani je jednoduše vysvětlovat jako Boží vůli.

Carmina, středoškolská učitelka z Katalánska, se svěřila, že se s depresí dlouhá léta potýkala v tichosti a v určitém okamžiku se pokusila ukončit svůj život. „Jsem tady proto, že mi Bůh dal druhou šanci, za kterou mu budu navždy vděčná,“ řekla. Papeže se následně zeptala: „Kde můžeme vidět Boha, když je v našem životě naprostá tma a my už nemůžeme dál? Jak můžeme důvěřovat Bohu, když se zdá, že nic – ani náš vlastní život – nemá cenu?“

Lev XIV. poděkoval ženě za odvahu promluvit o své zkušenosti a ocenil, že navzdory těžkým chvílím našla sílu pokračovat dál. „Je důležité si uvědomit, že duševní zdraví je stále více ohrožováno i ve společnostech, které se považují za vyspělé. Je to znamení, že s určitým pojetím pokroku není něco v pořádku. Lidé jsou vystaveni tlakům, očekáváním a napětí, které narušují zdravou rovnováhu,“ uvedl papež. Zdůraznil proto potřebu větší pozornosti vůči tomuto „neviditelnému a rozšířenému utrpení“, které se dotýká i mladých lidí.

Svatý otec připomněl, že utrpení a pocit opuštěnosti nejsou cizí ani samotnému Kristu. Odkázal na Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě i na jeho smrt na kříži. „Syn Boží vzal na sebe všechnu úzkost, osamělost a utrpení lidstva. Ježíš sdílel naši bolest a zjevil nám tvář soucitného Boha, který nese naše trápení, trpí s námi, pláče naše slzy a zůstává po našem boku."

Podle papeže dnešní společnost často vytěsňuje lidskou křehkost, protože vyžaduje neustálý úspěch a dokonalost. „Naše omezení, zranitelnost a bolest mají být odstraněny nebo odsunuty do ohlušujícího ticha osamělosti a studu,“ upozornil

Lev XIV. zároveň zdůraznil, že člověk by neměl svou bolest nést sám. „Ve chvílích bolesti se potřebujeme otevřít někomu, kdo nám může pomoci vyslovit jednoduchou modlitbu a kdo nás dokáže diskrétně doprovázet, aniž by spěchal s vysvětlováním toho, co prožíváme,“ dodal.

Zvláštní pozornost věnoval také postoji věřících a celé církve vůči lidem procházejícím psychickými obtížemi. „Nesmíme bolest povrchně vysvětlovat jako ‚Boží vůli‘ či součást nějakého tajemného Božího plánu. Hrozí totiž, že ji zlehčíme, umlčíme a zraníme ty, kteří ji prožívají,“ zdůraznil papež. „Bůh utrpení nechce. Nese je spolu s námi a zve nás, abychom mu s vytrvalostí důvěřovali.“

Svou odpověď zakončil citací papeže Františka: „S Bohem se život vždy znovu rodí.“

Zdroj: ZENIT