Při nedělní modlitbě Anděl Páně 18. ledna upozornil papež Lev XIV. na přehnaný význam, který bývá přikládán uznání a popularitě, jež vedou k pomíjivému a zklamávajícímu způsobu života a vztahům. „Neztrácejme čas a energii honbou za tím, co je jen zdání,“ vyzval Svatý otec, a vybídl k tomu, abychom se spokojili s tím, co je nezbytné, a milovali jednoduché věci a upřímná slova.
Navzdory nadměrnému významu, který je často přisuzován uznání a popularitě, podle Svatého otce tyto „náhražky štěstí“ nepotřebujeme. Skutečně potřebujeme zakoušet, že nás Bůh miluje. O tom papež Lev XIV. hovořil ve své dnešní katechezi před pravidelnou nedělní modlitbou Anděl Páně.
Jako příklad hodný následování papež uvedl Jana Křtitele, který v dnešním Janově evangeliu rozpoznává v Ježíši Mesiáše, hlásá jeho božství a poslání izraelskému lidu a poté, „když splnil svůj úkol“, ustupuje do pozadí.
Pro Jana Křtitele – muže natolik oblíbeného u davů, že z něj měly obavy i jeruzalémské úřady – by bylo snadné využít této popularity. On však „vůbec nepodléhá pokušení úspěchu a slávy“ a před Ježíšem uznává svou malost, „dělá místo Jeho velikosti“. Vědom si své role předchůdce, rozpoznává Kristovu přítomnost a dobrovolně ustupuje ze scény.
Svědectví Jana Křtitele je podle papeže důležité i pro nás dnes. „Uznání a popularitě se často přikládá příliš velký význam, který ovlivňuje myšlení, chování i nálady lidí, způsobuje utrpení a rozdělení a vede k pomíjivým, zklamáním a svazujícím životním stylům a vztahům,“ řekl Svatý otec a dodal: „Nepotřebujeme tyto ‚náhražky štěstí‘. Naše radost a velikost nespočívají v pomíjivých iluzích úspěchu a slávy, ale v tom, že víme, že jsme milováni a chtěni naším nebeským Otcem.“
Ježíš podle papeže mluví o lásce Boha, který i dnes přichází mezi nás – nikoli proto, aby nás oslňoval „speciálními efekty“, ale aby sdílel naše těžkosti a vzal na sebe naše břemena, a tak nám ukázal, kým skutečně jsme a jakou máme v jeho očích hodnotu. „Nenechme se při jeho příchodu zastihnout nepřipraveni. Neztrácejme čas a energii honbou za tím, co je jen zdání.“
Papež nás proto vybízí, abychom se od Jana Křtitele učili uchovávat „bdělého“ ducha: milovat jednoduché věci a upřímná slova, žít střízlivě a s hloubkou mysli i srdce, spokojit se s nezbytným a pokud možno si každý den vyhradit chvíli ticha k modlitbě, rozjímání a naslouchání. Jinými slovy, „vytvořit poušť“, abychom se mohli setkat s Pánem a být s Ním.
Ve svých pravidelných apelech v závěru se papež obrátil k situaci v Africe, zejména k pokračujícímu násilí v Demokratické republice Kongo a k ničivým záplavám na jihu kontinentu. Připomněl „velké obtíže“ obyvatel východního Konga, kteří jsou kvůli bojům nuceni prchat především do Burundi, a vyzval k modlitbě, aby mezi znepřátelenými stranami převládl dialog. Zmínil také tragický sesuv půdy ve východní části země, který si vyžádal nejméně 18 obětí, a vyjádřil svou blízkost lidem postiženým přívalovými dešti a záplavami v Jihoafrické republice, Mosambiku a Zimbabwe.
Zdroj: Vatican News, anglická sekce