Papež při audienci: Čtěme Písmo v historickém kontextu, aby neztratilo svůj smysl

Papež Lev XIV. při generální audienci ve středu 4. února vyzval k odpovědnému výkladu Písma v jeho historickém a literárním kontextu a varoval před fundamentalismem.

Při pokračování cyklu katechezí věnovaných Druhému vatikánskému koncilu se Svatý otec znovu zaměřil na věroučnou konstituci Dei Verbum o Božím zjevení, kterou označil za jeden z nejkrásnějších a nejdůležitějších dokumentů koncilu.

Podle papeže Písmo zjevuje Boží touhu být blízko svému lidu. Věřící v něm nacházejí „výjimečný prostor setkání“, kde k nim Bůh stále promlouvá, aby jej mohli poznat a milovat.

Papež připomněl, že biblické texty nebyly napsány nebeským či nadlidským jazykem. Bůh se z lásky k člověku rozhodl promlouvat lidskou řečí a inspiroval různé autory, aby jeho slovo zaznamenali.

Konstituce Dei Verbum zdůrazňuje, že Boží slovo vyjádřené lidským jazykem se připodobnilo lidské řeči, podobně jako se Kristus stal člověkem. Písmo tak svým obsahem i formou zjevuje Boží blízkost a milosrdenství.

Svatý otec upozornil, že správná interpretace Písma se nemůže obejít bez znalosti historického prostředí a literárních forem, v nichž Písmo vznikalo. Odmítání těchto souvislostí vede k fundamentalistickému nebo spiritualistickému čtení, které zkresluje jeho pravý smysl. Stejný princip platí i pro hlásání Božího slova v církvi.

Pokud hlásání Božího slova ztratí kontakt s realitou lidského života, s jeho radostmi, nadějemi i utrpením, stává se podle papeže neúčinným. Nesrozumitelný nebo zastaralý jazyk navíc brání tomu, aby Písmo oslovovalo dnešního člověka.

Papež připomněl, že v každé době je církev povolána předkládat evangelium způsobem, který se dokáže „vtělit“ do konkrétních životních situací a lidských příběhů. Zvláště v liturgii má Boží slovo promlouvat k současným věřícím, dotýkat se jejich života, pomáhat jim v rozhodování a ukazovat cestu víry v každodenních situacích.

Písmo podle papeže posiluje život a lásku věřících a připomíná jim, že evangelium nelze zúžit pouze na sociální nebo humanitární poselství. Je především radostnou zvěstí o plném a věčném životě, který Bůh daroval lidem v Ježíši Kristu.

Na závěr papež vyzval věřící k vděčnosti za dar Božího slova a k modlitbě, aby jejich slova i životy byly věrným svědectvím o Boží lásce, kterou Písmo zvěstuje.

V poslední části audience papež obrátil svou pozornost k situaci na Ukrajině, která je znovu vystavena intenzivním útokům. Ty výrazně ztěžují život civilního obyvatelstva, jež se často ocitá bez elektřiny a musí čelit silným mrazům.

„Vyzývám všechny, aby modlitbou podporovali naše bratry a sestry na Ukrajině, kteří jsou těžce zkoušeni následky bombardování, jež znovu zasáhla také energetickou infrastrukturu,“ uvedl papež.

Zároveň vyjádřil vděčnost za projevy solidarity, zejména ze strany Polska a dalších zemí, jejichž diecéze se aktivně zapojují do pomoci. „Vyjadřuji svou vděčnost za iniciativy solidarity, které jsou podporovány v katolických diecézích v Polsku i v dalších zemích a pomáhají obyvatelům přečkat toto období velkého chladu,“ dodal.

Připomněl také nedávnou výzvu Apoštolské almužny k materiální pomoci, v jejímž rámci byli věřící vyzváni k darování teplého oblečení, přímotopů a trvanlivých potravin prostřednictvím baziliky sv. Sofie v Římě, která se stala centrem humanitární pomoci pro civilní obyvatelstvo.

Zdroj: Vatican News – anglická sekce