Při nedělní modlitbě Anděl Páně 27. července se papež Lev XIV. obrátil k věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí a připomněl význam modlitby Otče náš. Zdůraznil, že Bůh je nám stále nablízku, ale zároveň vybídl k tomu, abychom se nechali přetvořit jeho dobrotou.
Evangelium připadající na dnešní neděli připomíná, jak Ježíš učí své učedníky modlitbu Otče náš. „Tato modlitba spojuje všechny křesťany,“ řekl papež a připomněl, že právě skrze ni nás Pán vybízí, abychom se k Bohu obraceli jako k Otci, s dětskou prostotou, důvěrou, smělostí a jistotou, že jsme milováni.
Jak zdůrazňuje i Katechismus katolické církve, „Modlitba Páně nám zjevuje Otce a zároveň zjevuje nás samé“.
Papež dále komentoval obrazy z evangelia, které ilustrují Boží otcovství: člověk, který uprostřed noci vstane, aby pomohl příteli, a rodič, který svým dětem dává to nejlepší. „Bůh se nikdy neodvrací od těch, kdo k němu přicházejí,“ řekl papež. I když někdy odpovídá způsobem, který nechápeme, „jedná s moudrostí a prozřetelností, která převyšuje naše chápání“. V těchto chvílích máme vytrvat v důvěrné modlitbě, neboť „v Něm vždy najdeme světlo a sílu“.
„Když se modlíme Otče náš, nejen slavíme milost být Božími dětmi, ale také vyjadřujeme závazek odpovídat na tento dar tím, že budeme milovat druhé jako bratry a sestry v Kristu,“ řekl papež Lev.
V této souvislosti připomněl slova sv. Cypriána z Kartága, že „když nazýváme Boha naším Otcem, máme jednat jako Boží děti“. Stejně tak sv. Jan Zlatoústý řekl: „Nemůžeš nazývat Boha svým Otcem, pokud si ponecháváš kruté a nelidské srdce.“
„Nemůžeme se modlit k Bohu jako k Otci a zároveň být tvrdí a necitliví vůči ostatním,“ zdůraznil papež. Místo toho se máme nechat přetvářet jeho dobrotou, trpělivostí a milosrdenstvím, aby se jeho tvář odrážela v naší – jako v zrcadle.
Na závěr papež vyzval věřící, aby se inspirovali dnešní liturgií a cítili se milováni – a milovali tak, jak nás miluje Bůh: „s otevřeností, ohleduplností, vzájemnou péčí a bez přetvářky“.
Po modlitbě Anděl Páně papež apeloval na mezinárodní společenství a vyjádřil hluboké znepokojení nad utrpením civilistů ve válečných konfliktech, především v Pásmu Gazy.
„S hlubokým znepokojením sleduji extrémně vážnou humanitární situaci v Gaze, kde je civilní obyvatelstvo sužováno hladem a nadále vystaveno násilí a smrti,“ řekl papež. Připomněl, že „každý člověk má vnitřní důstojnost, kterou mu daroval sám Bůh.“ Vyzval k okamžitému příměří, propuštění rukojmích a plnému respektování mezinárodního humanitárního práva.
„Mé srdce je blízko všem, kdo trpí v důsledku válek a násilí po celém světě,“ pokračoval papež a modlil se za oběti konfliktu na hranici Thajska a Kambodže, zvláště za děti a rodiny bez domova, a za ty, kdo trpí násilím na jihu Sýrie.
„Kéž Kníže pokoje inspiruje všechny k hledání dialogu a smíření,“ vyzval papež. Obrátil se k politickým představitelům a apeloval na ně: „Vyzývám všechny strany všech konfliktů, aby uznaly tuto důstojnost a přestaly s činy, které ji pošlapávají.“
Papež zakončil svou výzvu prosbou k Panně Marii, Královně míru: „Svěřuji jí nevinné oběti válek i ty, kdo mají moc tyto konflikty ukončit.“
Zdroj: Vatican News, anglická sekce