Při nedělní modlitbě Anděl Páně 1. března 2026 se papež Lev XIV. zamýšlel nad tajemstvím Proměnění Páně. Ve své katechezi zdůraznil, že Kristus – Vykupitel – proměňuje rány lidských dějin a zjevuje Boží dar spásy. V závěru modlitby Svatý otec vyjádřil hluboké znepokojení nad situací na Blízkém východě a vývoji v Íránu.
Evangelium této neděle připomíná Ježíšovo Proměnění na hoře. Podle slov Svatého otce tato událost „předjímá velikonoční světlo: je to skutečnost smrti a zmrtvýchvstání, temnoty a nového světla, které Kristus vyzařuje na všechna těla zbičovaná násilím, ukřižovaná bolestí nebo opuštěná v bídě“.
Učedníci, kteří Ježíše doprovázeli, spatřili jeho slávu, avšak plné porozumění vyžadovalo čas. „Potřebovali čas ticha, aby naslouchali slovu, čas obrácení, aby mohli zakoušet Pánovu blízkost,“ připomněl papež.
Svatý otec poukázal na to, že apoštolové viděli Ježíše, vtělené Slovo, stát mezi Zákonem a Proroky, které zastupují Mojžíš a Eliáš. Stejně jako při Ježíšově křtu v Jordánu zazněl i zde hlas Otce: „Toto je můj milovaný Syn,“ zatímco Duch Svatý Ježíše zahalil „zářícím oblakem“.
Proměnění Ježíšova těla, které září Boží slávou navzdory zlu přítomnému ve světě, ukazuje, že Vykupitel „proměňuje rány dějin, osvěcuje naši mysl i srdce a jeho zjevení je darem spásy“.
Papež položil věřícím otázku: „Přitahuje nás to? Díváme se na pravou Boží tvář pohledem úžasu a lásky?“
Nakonec zdůraznil, že Otcovou odpovědí na zoufalství ateismu je dar jeho Syna, Spasitele; Duch Svatý nás vysvobozuje z osamělosti agnosticismu tím, že nám nabízí trvalé společenství života a milosti; a na naši slabou víru odpovídá zaslíbení budoucího vzkříšení.
V závěru promluvy se papež Lev XIV. vyjádřil také k vyostřené situaci na Blízkém východě a k vývoji v Íránu. Uvedl, že pociťuje „hluboké znepokojení“ nad eskalací násilí poté, co Spojené státy a Izrael podnikly letecké útoky na Teherán a další íránská města, na něž následovaly odvetné údery.
Zdroj: Vatican News, anglická sekce